Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Světoznámý scénograf Josef Svoboda

  11:19aktualizováno  11:19
Po delší těžké nemoci zemřel v Praze v pondělí večer ve věku nedožitých 82 let spoluzakladatel a umělecký šéf pražské Laterny magiky, profesor Josef Svoboda. Pracoval na více než sedmi stech scénografií v divadlech po celém světě. Nízkovoltové osvětlovací rampy, které vyvinul, se pod názvem "Svoboda" používají v divadlech po celém světě.

Více než dvacet let byl hlavním výtvarníkem a šéfem dílen Národního divadla v Praze. Je rovněž autorem polyvize a polydiaekranu.

Svoboda spolupracoval například s režiséry Alfrédem Radokem a Václavem Kašlíkem, od konce 50. let s Otomarem Krejčou. S ním vytvořil řadu inscenací jak na české první scéně, tak v Divadle za branou i v zahraničí. V roce 1973 se stal uměleckým šéfem Laterny magiky, jejímž je spoluautorem. Na jeho kontě je více než sedm set jevištních návrhů pro scény doma i v cizině.

Narodil se 10. května 1920 v Čáslavi a vyučil se truhlářem. Po válce vystudoval pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a po působení v Opeře 5. května se stal jevištním výtvarníkem Národního divadla v Praze. V letech 1951 až 1973 byl šéfem výpravy české první scény. Dvě desetiletí zastával funkci generálního tajemníka Mezinárodní organizace scénografů a divadelních techniků.

Laterna magika získala pod Svobodovým vedením světovou proslulost. U zrodu tohoto "divadla zázraků" byl spolu s Alfrédem a Emilem Radokovými. Scéna přežila všechny módní směry a je mezinárodně srozumitelná. Profesor Svoboda se tak už nedočká výročí její nejúspěšnější inscenace Kouzelný cirkus, od jejíž premiéry uplyne 15. dubna 25 let. Po celou tu dobu neopustila repertoár a měla hodně přes pět tisíc repríz. Na šestadvaceti zájezdech jí tleskali i diváci čtrnácti zemí.

V roce 1961 obdržel hlavní cenu na Bienále v Sao Paolo. Z řady dalších ocenění je to pak například hodnost The Royal Designer z Londýna v roce 1989 a francouzská Légion d Honneur z roku 1993.

Prozatím poslední výstava Svobodových prací byla v roce 1994 v Centre Pompidou v Paříži a poté v roce 1995 u příležitosti pražského Quadrienale v Praze.

Ohlasy: Jak vzpomínáte na Josefa Svobodu?

Svoboda byl velký perfekcionista. Všechno dělal velmi přesně, dokonale a zároveň uměřeně. Skoro se někdy zdálo, že je s tou dokonalostí a uměřeností až chladný. Když jsme společně připravovali knihu, scházeli jsme se u něj v bytě. Vždycky připravil skoro až nelidsky dokonalý servis. Třeba jen oběd: všechno se podávalo v nejvyšší kvalitě, ale zároveň v rozumné míře, káva byla výborná, ale v uměřeně velkém šálku. Jídlo nechystal pro zábavu, nebo aby se u něj klábosilo, ale na posílení před prací. Jeho pracovitost byla pověstná - až šestnáct hodin denně. Jednou řekl: "Asi bych nemusel tolik pracovat, kdyby některé věci nebyly nesmyslně organizovány. Ale možná i tak bych potom pracoval stejně." Dovedl tak vyprávět, až mu padla hlava únavou na stůl. Ale pak se zase vzpamatoval a pokračoval. Jeho vyprávění bylo dokonalé - rovnou by se dalo tisknout.
Věra Ptáčková, teatroložka, autorka knihy Česká scénografie 20. století

Měl jsem to štěstí, že jsem studoval v ateliéru profesora Svobody, takže jsme se jeden čas vídali prakticky denně. Byl až neskutečně pracovitý, pořád tvořil, cestoval po světě, a přitom stíhal být s námi pořád v ateliéru. Na konci sedmdesátých let byl pro nás se svými zkušenostmi z předních zahraničních divadel oknem do světa. Byl velmi pilný, ale nebyl workoholik. Sama práce pro něj nebyla to hlavní: nejdůležitější bylo rozkrýt dramatický text a najít v něm nový pohled. A pak stejně jako já miloval technické hříčky a finesy - o tom jsme vedli nekonečné debaty.
Daniel Dvořák, scénograf a designovaný ředitel pražského Národního divadla

Josefa Svobodu jsem poznal ještě jako tanečník. Tančil jsem například ve slavném Kouzelném cirkusu. Byl to renesanční člověk: ovládal řemesla, architekturu, matematiku i výtvarné umění. Se scénou uměl čarovat. Zní to jako fráze, ale nebojím se říct, že byl génius. Přes to všechno zůstal normální. Uměl se zdravě rozčílit, ale nikdy nementoroval.
Václav Janeček, dramaturg Laterny magiky

                                                                                        MF DNES, kol



Josef Svoboda.

Scéna Josefa Svobody k Janáčkově opeře Z mrtvého domu, jež byla uvedena v berlínské opeře v roce 1981.

Scéna Josefa Svobody k inscenaci Kouzelný cirkus (Laterna Magika, 1977).

Scéna Josefa Svobody k inscenaci Kouzelný cirkus (Laterna Magika, 1977).

Scéna Josefa Svobody k inscenaci Kouzelný cirkus (Laterna Magika, 1977).

Scéna Josefa Svobody k Prodané nevěstě (Stuttgartské státní divadlo, 1990).

Scéna Josefa Svobody k Carmen (Goetheho divadlo v Brémách, 1965).

Scéna Josefa Svobody k Straussově Die Frau ohne Schatten (Velké divadlo, Ženeva, 1978).

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Herec Jan Kříž
V Německu zkoušíme Ples upírů devět hodin denně, říká herec Jan Kříž

Zkoušky ve Stuttgartu jsou intenzivnější než v Česku, vzkazuje z Německa Jan Kříž, který tam stráví celou příští sezonu. Zahraje si v původní verzi slavného...  celý článek

Martin Kraus a Chantal Poullain v novém nastudování Šesti tanečních hodin v...
Hrát u Bolka je moje srdeční záležitost, říká Chantal Poullain

Úspěšné nastudování hry Šest tanečních hodin v šesti týdnech se od léta hraje v Divadle Bolka Polívky. Chantal Poullain zde učí už třetí taneční mistr.  celý článek

Přemysl Pálek v titulní roli nového nastudování Krysaře v pražském Kalichu
Landův Krysař vznikl ve staré době. V Kalichu zkoušejí novou verzi

Po důmyslné dřevěné scéně plné otočných kulis se prochází postava v kápi. Herec Přemysl Pálek odříká své věty důsledně zadumaně. Jeho role Krysaře vzbuzuje...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.