Doug Wimbish (vpravo) se Skipem McDonaldem

Doug Wimbish (vpravo) se Skipem McDonaldem | foto: Petr Topič

Světový basista Doug Wimbish natočil v Česku skvělé album

  • 1
Jeden z nejuznávanějších současných baskytaristů, Američan Doug Wimbish, je známý především jako člen rockové legendy Living Colour. Právě však vydal sólové album, které natočil ve studiu Sono nedaleko Prahy. A mimo jiné i s českými muzikanty.

United Islands 2006 - Doug Wimbish"Dnes už u velkých studií na celém světě nejsou podstatné rozdíly ve vybavení. To, čím se liší, jsou lidé, kteří v nich pracují. Jací jsou profesionálové a jak dobře se vám s nimi pracuje. Lidé ze Sona jsou jako moje druhá rodina, je tu výborná atmosféra," řekl Doug Wimbish iDNES.cz vloni, když ve středočeském Nouzově album, jež dostalo název CinemaSonics, nahrával.

Výsledkem, na kterém se kromě práce českých zvukařů Milana Cimfeho, Pavla Karlíka a Michala Vaniše podepsala i druhá část nahrávání, ke které došlo v Londýně pod dohledem velerenomovaného Adriana Sherwooda (Depeche Mode, Coldcut, Primal Scream, Ministry, Sinéad O´Connor ad.), je mimořádně hudebně i zvukově pestré album, které s každým dalším poslechem odhaluje další a další vrstvy talentu svého původce.

. Kdo je Doug Wimbish

United Islands 2006 - Doug WimbishNarodil se v roce 1956, na baskytaru začal hrát ve čtrnácti letech. V roce 1979 založil společně s kytaristou Skipem McDonaldem a bubeníkem Keithem LeBlankem základní rytmickou skupinu, natáčející pro průkopnický hiphopový label Sugarhill Records. V polovině 80. let začal pracovat pro producenta Adriana Sherwooda, roku 1992 nastoupil do funkmetalových Living Colour, kde vytvořil spolu s bubeníkem Willem Calhounem jednu z nejoceňovanějších rytmických dvojic světa. Vedle těchto hlavních aktivit se vždy věnoval vedlejším projektům (mimo jiné Little Axe, kde se starým parťákem Skipem McDonaldem experimentují s roubováním blues na elektronickou hudbu, či u nás několikrát koncertující Jungle Funk s Willem Calhounem a vokalistou Vinxem). Proslul ale také jako všestranný koncertní i studiový doprovazeč. Podílel se na desítkách alb slavných umělců počínaje Rolling Stones (včetně sólových projektů Micka Jaggera, Rona Wooda a Charlieho Wattse), přes Jamese Browna, Madonnu, Seala, Annie Lennox, až po kytarové čarostřelce Jeffa Becka, Joea Satrianiho. Před pár lety se zamiloval do brněnské romské kapely Gulo čar a produkoval jí album Gipsy Goes To Hollywood.

Základ kapely, která Wimbishovo album natočila, tvoří jeho nerozlučný spoluhráč Skip McDonald s kytarou (třetí z "Sugarhill Gangu", Keith LeBlanc, byl jedním z koproducentů) a čeští hudebníci, klávesista Pavel Dirda (jinak člen Gulo čar) a Milan Cimfe, který si od zvukařského pultu "odskakoval" k bicím.

Mimořádně zajímavá je ovšem soupiska hostí. Mezi hudebníky najdeme například Willa Calhouna, bubeníka Living Colour, slavného funky klávesistu Bernieho Worrella (mj. Funkadelic), ale i českého jazzového saxofonistu Štěpána Markoviče. Pěvecké party si rozebrali třeba letitý spolupracovník Rolling Stones Bernard Fowler, jamajská hvězda reggae Sister Carol či bývalá zpěvačka Massive Attack Shara Nelson.

CinemaSonics je zvukově aktuálním mixem žánrů, souhrnně označovaných za černou hudbu, od soulu, funku a jazzu přes reggae v dubovém pojetí po hip hop. Pro Douga Wimbishe platí, že ačkoli je nezpochybnitelným "velmistrem" svého nástroje, rozhodně své techniky nezneužívá k bezúčelnému prezentování hráčské dokonalosti.

Jeho album vlastně vůbec není primárně "baskytaristické", sól je zde minimum, Wimbishovi zjevně jde o celou horizontální i vertikální strukturu skladby a vlastně i celého alba. Proto zní vyváženě a jeho poslech je přitom velmi dobrodružný.

A ještě jedno je podstatné: Wimbish si zjevně potrpí na to, aby jeho hudba dokázala navodit atmosféru v prostředí, kde album hraje. A aby oslovila jak "běžné posluchače", tak hudebníky, pro které připravuje nejrůznější muzikantské či aranžérské "špeky".

Dougu Wimbishovi se podařilo natočit bezesporu jedno z nejlepších alb, se kterými měl kdy něco společného (a že je v tomto případě laťka posazena proklatě vysoko). Českou národní hrdost může poškádlit, že s podstatnou částí takhle kvalitního projektu mají co do činění naši spoluobčané.

. Studio Sono

David Bowie ve studiu Sono (vlevo Milan Cimfe, vpravo Pavel Karlík)V současnosti pravděpodobně největší a technicky nejlépe vybavené studio v Čechách, existující a rozrůstající se již přes patnáct let. Pravidelně zde nahrává domácí špička české populární hudby. Jen v roce 2007 v Sonu točili například Chinaski, Kabát, Wanastowi Vjecy, Tři sestry, Divokej Bill, Bratři Ebenové, Gipsy.cz, Monika Načeva s Michalem Pavlíčkem či Meky Žbirka. Sono se může pochlubit i dlouhou soupiskou zahraničních hvězd, které jeho zdmi prošly, mimo jiné David Bowie, Julian Lennon, Mike Stern, Linkin Park, Limp Bizkit, British Sea Power, Chava Alberstein, z oblasti vážné hudby například Philip Glass. Právě zde nahráli Glen Hansard s Markétou Irglovou album Swell Season, z něhož pochází oscarová píseň Falling Slowly.

Doug Wimbish: CinemaSonics
Yellowbird/Enja, čas 64:15
Hodnocení iDNES.cz: 90 %