Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svět protektorátu aneb Jít na jistou smrt

  3:55aktualizováno  3:55
Američan Mark Slouka, potomek českých exulantů a úspěšný spisovatel, chystá knihu z období protektorátu nazvanou Viditelný svět.

Mark Slouka | foto: David PortMF DNES

Mark Slouka je devětačtyřicetiletý štíhlý Američan. Jeho knížky vycházejí v několika evropských jazycích, ale i v japonštině, čínštině a angličtině.

Mluví výbornou hovorovou češtinou, občas si vypomůže anglickými slůvky či výrazem svého otce, politologa Zdenka Slouky. Mark pobýval v Praze, když překladatel Rudolf Pellar dokončoval českou verzi jeho čtvrté knihy Viditelný svět z období protektorátu. Vyjít má v létě.

Proč už děti nesáňkují
Vystudoval srovnávací literaturu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a více než dvacet let přednáší na předních amerických univerzitách. Prvotinu Válka světů s podtitulem Kyberprostor a hi-tech útok na realitu začal psát před patnácti lety a hned zazářila: dočkala se anglického, ale příznačně i japonského, čínského a korejského překladu.

Název si autor vypůjčil od katastrofické novely H. G. Wellse. "Uvědomil jsem si, jak technika válcuje každodenní život i běžné lidské kontakty. Pomocí internetu sice rychle najdu ty, kteří uvažují podobně jako já – ale zároveň se tím stále víc uzavíráme do ghett," říká Slouka, podle něhož tloušťku amerických dětí zavinily počítače.

"Děti před nimi tráví hodiny: vytvářejí si realitu, nevidíte, že by si hrály venku. Obchody s bicykly a sáňkami si stěžují, že se jim prudce snížily tržby, děti už nepotřebují jezdit na kolech, nepotřebují sáňkovat."

Před důsledky elektronické doby varuje i v knize svých politických esejů, které po deset let vznikaly pro časopis Harper’s Magazine. "Všímám si třeba, jak mizí ze světa ticho. Obklopuje nás hluk televize, reklam, hudby a nemáme možnost konverzovat, psát, číst. A ticho potřebujeme k myšlení. Už dnes se stává zbožím. V některých drahých hotelech a lázních, které nabízejí ticho, vám při příchodu odeberou mobil, notebook a zavřou je do trezoru."

Česky zatím nevyšel ani Sloukův další román God’s Fool, Boží blázen. Příběh siamských dvojčat Čanga a Enga zasadil do amerických kulis. Dva muži spolu žili přes sedmdesát let, měli společné dvě paže i některé orgány. I přes to se oba oženili a dohromady měli dvaadvacet dětí.

Na břehu Ztraceného jezera
Sloukovi rodiče žili v New Yorku, otec pracoval v redakci Svobodné Evropy. Ferdinand Peroutka, šéf československého vysílání, měl chatu na břehu Ztraceného jezera nedaleko New Yorku, kam přivedl i Markovy rodiče.

"Dodnes vzpomínám, jak jsem kolem jezera sbíral shnilá jablka, u břehů leklé ryby a nosil je Peroutkovi na kompost. A hlavně poslouchal vyprávění českých exulantů o první republice, protektorátu, koncentrácích. Pochopil jsem, že žijí na dvou místech a ve dvou časech současně – v New Yorku šedesátých let a v Praze let třicátých," říká Slouka.

Začal o tom psát povídky, které sestavil do knihy Ztracené jezero, která vyšla v několika evropských jazycích a před pěti lety také česky. "Ztracené jezero se mi stalo osudným, před lety jsem tam koupil chatu a s rodinou tam trávíme všechny volné chvíle," podotýká.

Poprvé navštívil Československo s rodiči v červenci 1969. Na tři dny zajeli na otcovu rodnou jižní Moravu. Potom sem zajížděl v létě často i sám – učil angličtinu, poznával zemi stopem a autobusem. A cítil se někdy jako James Bond – když zjišťoval, co nesmí fotografovat, anebo o čem nesmí mluvit.

V roce 2003 přijel do Prahy s manželkou, synem a dcerou a zůstal bezmála rok. "Cítil jsem, že má další kniha musí být odtud. Často jsme chodili kolem kostela Cyrila a Metoděje pod Karlovým náměstím, kde zemřeli parašutisté, kteří spáchali atentát na Heydricha. Jednou jsem tam četl památečnou tabulku a prohlížel si díry po německých kulkách, když nějaká starší paní pokládala k památníku růži. Jako malá holka bydlela poblíž a z okna pozorovala, jak němečtí vojáci obsazují okolí," vypráví.

Fascinovala ho odvaha a nasazení parašutistů, kteří museli vědět, že mají jenom malou šanci na přežití, na návrat. "U nás v Americe už pojem hrdina nic neznamená – je to třeba otec, který neodejde od rodiny. Ale tihle kluci, to byli skuteční hrdinové."

S tématem však čtyři roky zápasil, než vznikla kniha Viditelný svět. Připravuje ji nakladatelství Paseka a vyjde mimo jiné francouzsky a holandsky. Autor se stylizuje do syna českých emigrantů, který po smrti rodičů pátrá po milostné epizodě v životě své matky a přitom se dostává až k parašutistům a lidem, kteří je skrývali.

Slouka nyní promýšlí další knihu: "Zatímco Viditelný svět je ze tří čtvrtin český, příští román bude víc americký. Už se těším, jak ho budu psát u Ztraceného jezera."

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.