Desetidílný projekt tří scenáristů, dvou režisérů a více než stovky herců i dobových aut má dvě nevýhody. Jednak podobný princip procitnutí detektiva do jiné doby, byť v obráceném směru do budoucnosti, nastolil nedávný Polda na Primě (recenze zde), jednak i v případě Světa pod hlavou jde o příběh vytvořený podle zahraniční licence, takže originální předlohu již mohou někteří diváci znát.
Fotogalerie |
Jak britskou Life on Mars, po níž následovala ženská varianta Ashes to Ashes, tak americkou verzi Polda z Marsu. Nicméně česká adaptace má jeden místní bonus: propad ze současnosti do 80. let neznamená jen jiné prostředí, písně, módu a vyšetřovací metody, nýbrž i jiný politický režim. Totalitu.
Právě v tom, i při znalosti jen pár úvodních dílů, číhá nebezpečí: jak dávkovat Husákovy portréty, rudé nástěnky a vůbec prvky prvoplánové typizace.
Nevyhnula se ani novodobé postavě mafiánského podnikatele, v jehož drápech uvízne hrdinův bratr, takže policista v podání Václava Neužila musí pro sourozencovu záchranu ukrást důkazy zločincovy korupce. Pak ho srazí auto a probere se v roce 1982, kde se soudruhuje až přehnaně a kde potká slovenskou krásku (jako Polda).
Svět pod hlavouČesko, 2017, 10x52 min režie: Radim Špaček, Marek Najbrt scénář: Ondřej Štindl, Robert Geisler, Benjamin Tuček hrají: Václav Neužil, Ivan Trojan, Judit Bárdos, Jan Budař, Václav Kopta, Tomáš Jeřábek, Kryštof Hádek, Michal Dalecký, Jan Cina, Marie Doležalová, Marek Daniel, David Máj, Marek Adamczyk, Igor Chmela, Alžbeta Stanková, Jiří Šimek, Marek Pospíchal, Richard Němec, Tomáš Bambušek, Jitka Schneiderová, Ljuba Krbová, Jan Španbauer, Roman Zach a další Kinobox: 74 % IMDb: 8.2 |
Rodinné melodrama plné útržků traumatických vzpomínek a otravně tepající hudby ožije až s nástupem Ivana Trojana v roli Neužilova šéfa, jenž policistu starého „ručního“ střihu, jak ho hrál David Matásek v Poldovi, obohacuje zábavnou arogancí dobového cynismu.
O hořké realitě nemá iluze, ale bere ji s nadhledem, účelově využívá a osobitým slovníkem komentuje. Pravda, lekce kriminalistiky u 30 případů majora Zemana je už hodně kostrbatá, nicméně právě úsečný vtip Trojanovy postavy staví účinnou hráz vůči naddimenzovanému mystériu. Samo sebou retro, ač nelakované narůžovo, představuje vděčnou položku od hokeje po staré magnetofony.
Na druhé straně ani sebevětší záhada kolem cestování v čase podpořená velkorysou filmařinou masových scén prostě nevydá za jednu obyčejnou žánrovou vraždu.
21. září 2016 |
