Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svět knihy se mění ve velkou prodejnu

  8:39aktualizováno  8:39
Jen málokdy připomíná pražská tramvaj tak náruživý čtenářský koutek, jako když včera odpoledne vyjížděla ze stanice Výstaviště: jeden pán si listoval časopisem Knižní novinky, dvojice diskutovala o Terrym Pratchettovi a další skupina si ukazovala, co všechno na mezinárodního veletrhu Svět knihy ulovila.

Přehlídka včera vyprovodila z Průmyslového paláce posledního návštěvníka. Od čtvrtka do soboty jich přišlo sedmnáct tisíc, což prozatím nasvědčuje rekordu v její osmileté historii. Záleží ovšem na neděli, kdy byly výstavní haly o poznání prázdnější.

„Je tu více lidí a více nakupují,“ odhadoval letošní účast nakladatel Jan Vašut, kterému šly nejvíce na odbyt turistické průvodce. A dodává, že veletrh je pro něj také jedinečná příležitost, jak zjistit, co si o jeho knihách myslí návštěvníci veletrhu.

Ti jsou zhusta vábeni slevami či dárky, mnoho nových knih je směrováno právě k téhle květnové akci a někteří nakladatelé už vyrukovali i s propagací ještě nevydaných titulů: Argo nabízelo  zelený čaj z jižní Číny k chystané ilustrované publikaci Příběh čaje, Euromedia Group už přijímala objednávky na výpravnou fotografickou knihu Zvíře, která má vyjít na podzim.

„Začíná se z toho stávat trh. Nevím, jestli je to to pravé, když sem lidi chodí hlavně proto, aby si tady koupili knížky o dvacet třicet procent levněji,“ míní majitel pěti pražských knižních domů VD Konsorcium Jiří Jirásek - v době konání veletrhu prý vždy ve všech jeho prodejnách klesnou tržby. „Ale na druhou stranu buďme rádi, že si lidi knížky vůbec kupují.“ Příklon veletrhu ve VELE trh vnímá i řada dalších nakladatelů.

Ne všichni přitom nachystali cenové vábničky - třeba nakladatel Joachim Dvořák zlevnil jen revui Labyrint: „Myslím, že mé knížky mají svou cenu - jinak bych si připadal jako na jarmarku.“ Když už atrakce, tak spisovatelské - tvrdí. A na autogramiádu jeho autorky Lenky Reinerové přišlo sto lidí.

Dvořák také lituje, že se tu letos neukázala žádná světoznámá literární celebrita. Uvítal by i víc literárních pořadů přímo ve výstavním areálu - jako na veletrhu v Lipsku, kde je člověk nenadále a „skoro proti své vůli“ neustále vtahován do debat nebo na autorská čtení. „Návštěvníky by to třeba motivovalo, aby tady zůstali déle než hodinu, za kterou to stačí celé obejít. Aby se zastavili, poslouchali a kromě té knížky v tašce odcházeli se zážitkem.“

Na podobné akce však podle ředitelky veletrhu Dany Kalinové není pražský Průmyslový palác uzpůsoben: „Zkoušeli jsme to v prvních ročnících, ale v té změti nebylo slyšet ani slovo - nakladatelé překřikovali autory a naopak.“ Dalším, pravděpodobně neodstranitelným problémem Průmyslového paláce je špatná klimatizace, která rok co rok udolává všechny bez ohledu na to, jestli stojí před nebo za pultem. „Museli by zbourat celou levou halu a postavit ji znovu,“ navrhuje radikálně Joachim Dvořák.

„Pro mě je veletrh pozitivní - najdu tady věci, které se jinak shánějí jen obtížně,“ říká knihkupec Jiří Padevět, který na veletrh dorazil jako řadový návštěvník, a ukazuje několik svazků v angličtině, které vydala americká univerzitní nakladatelství. „Jedna knížka za padesát korun: No nekupte to!“ A nadšeně vypráví i o filmech, které viděl v rámci veletržní přehlídky Svět knihy ve filmu v kině Evald. „Na projekcích bylo plno a program nabízel i snímky, které se nedávaly deset let. Takové věci jsou potřeba!“

Potřeba evidentně byly i jiné, notně prozaičtější věci: mezi nejvýraznějšími změnami k lepšímu drtivá většina oslovených jmenovala kvalitu občerstvovacích zařízení a - do loňska placených - záchodků.

Ceny udělené na Světu knihy 2002

Hned první veletržní den, ve čtvrtek, se vyhlašovaly fotografické publikace roku; oceněno bylo 19 titulů v šesti kategoriích. V oblasti historie, teorie, kritika ocenila porota například tituly Jindřich Štyrský a Jaroslav Rössler z nakladatelství Torst. Mezi monografiemi se prosadil katalog fotografky Emily Medkové, jenž doprovázel její výstavu a získal také cenu v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2001.

Tři autoři se v pátek rozdělili o Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Antonín Benčík byl odměněn za dílo Utajovaná pravda o Alexandru Dubčekovi, které podle poroty přináší nová či méně známá fakta o protagonistovi pražského jara. Dalším vítězem je Miloš Hubáček, a to za dílo Odsouzená loď, jež mapuje historii amerického těžkého křižníku Indianopolis zničeného na konci druhé světové války v Tichomoří. Do třetice porotu zaujalo dílo Jiřího Kovaříka s názvem Napoleonovo ruské tažení 1812, zpracované „s citem pro příběh a radost z jeho vyprávění“. Zvláštní cenu získal Vojtěch Zamarovský, výroční cena za celoživotní dílo připadla Robertu Kvačkovi, ocenění pro nakladatele soustavně vydávajícího a prosazujícího literaturu faktu patří českotěšínskému podniku Agav.

Finský bohemista Eero Balk převzal v pátek cenu Premia Bohemica. Obec spisovatelů tak oceňuje některého ze zahraničních bohemistů, kteří se ve své zemi zasloužili o propagaci české literatury. Balk přeložil do finštiny mnoho českých knih, spolupracuje také na propagaci českých filmů ve Finsku a založil tamní časopis Bohemia.

Akademie sci-fi, fantasy a hororu rozdala v sobotu zhruba dvě desítky keramických sošek mloka, které upomínají na jedno z průkopnických děl v české fantastické literatuře - Čapkovu Válku s mloky. Nejlepší knihou v oblasti sci-fi literatury za uplynulý rok se stal Diamantový věk od Neala Stephensona, který zároveň obsadil první místo v kategorii nejzajímavější zahraniční kniha. Na poli fantasy nejvíce zaujal titul Američtí bohové od Neila Gaimana, mezi horory vyhrála Třetí kniha krve autora Clivea Barkera. Cenu za nejlepší původní knihu dostali Leonard Medek a Františka Vrbenská, ocenění za dlouholetou práci obdržel překladatel Pavel Weigel.

Nejtragičtějším překladem loňského roku v sobotu vyhlásila porota vedená Liborem Dvořákem projekt Osm digestů světových autorů, které vydalo nakladatelství Michala Zítka Adonai. Publikace obsahuje zkrácené verze děl Jonathana Swifta, Williama Shakespeara, Daniela Defoea, Victora Huga, Ernesta Hemingwaye či Umberta Eca. Skřipeček udělovaný v oblasti nebeletristické literatury patří  knize A. V. Koržakova: Boris Jelcin - od soumraku do úsvitu, kterou přeložila Eva Černá a vydala Votobia.
                                                                                       (ČTK, aho)


Svět knihy na pražském Výstavišti.

Poslední přípravy na veletrh Svět knihy na pražském Výstavišti.

Poslední přípravy na veletrh Svět knihy na pražském Výstavišti.

Poslední přípravy na veletrh Svět knihy na pražském Výstavišti.

Poslední přípravy na veletrh Svět knihy na pražském Výstavišti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.