Velké slevy, neotřelí spisovatelé a slunné Španělsko, které bylo hlavním hostem čtrnáctého ročníku, zjevně táhli. A to i mládež a mladé rodiny.
Španělský stánek o sto metrech čtverečních jako by chtěl naznačit, jak silná je tamější literatura.
Ve Španělsku vyjde ročně osmdesát tisíc novinek a nakladatelský průmysl je čtvrtý největší na světě. Aby se o tom všem lépe přemýšlelo, pohostili organizátoři publikum věhlasným španělským vínem a šunkou. Nemenší pozornost budila replika obřího španělského rukopisu z 10. století, vázaná v kůži a opatřená kováním.
Sály byly plné a návštěvníkům snad ani tak nevadilo, že Španělé a Latinoameričané si na přesných příchodech nezakládali, prostě maňana.
Opálení, uvolnění spisovatelé zkrátka vnesli na Výstaviště kus jižního temperamentu. Ústřední téma lásky a vášně ve španělské literatuře nicméně některým z nich přišlo jako klišé.
Velký zájem byl i o další autory, třeba Nora Nikolaje Frobenia, který glosoval svůj drastický román Latourův katalog a přidal k tomu historku, jak v dětství svému bratrovi nechtěně uřízl prst a fascinovaně se na tu krev díval.
Písničkářka Radůza sice na veletrhu nezazpívala (nevzala si harmoniku a také se prý styděla), ale zato uvedla své pohádky. Mimoděk přiznala, že by ji bavila i detektivka.
