Původní profesí pedagog, životním postojem bojovník proti bezútěšnosti se právě vrací do filmových titulků. V létě podle jeho knihy Po strništi bos začne oslavencův syn Jan Svěrák točit stejnojmenný příběh z rodinné historie. Dlouho se zdálo, že si ve filmu autor scénáře nezahraje.
„Nebyla tam pro mě role. Honza navrhoval, ať zahraju svého dědečka, ale to se mi nechtělo. Byl takový tvrdý, neústupný, a to by mi diváci asi neuvěřili,“ řekl Zdeněk Svěrák ve videochatu. „A tak jsme vymysleli, že ‚zabijeme‘ učitelku, a místo ní připsali roli ředitele školy, kterého si zahraju já. Asi se budu muset zčásti oholit, nechám si jen takovou tyršovskou bradku a přidají mi vlasy. Takže mě omladí na nějakých šedesát let.“
Zdeněk Svěrák na iDNES.cz |
Právě díky videochatu, který se odehrával ve studiu ÓČKO na scéně pořadu Mixxxer show, se mohli diváci přenést i do Svěrákova dětství. „Byl jsem hodnej kluk, k tomu mě vedli rodiče. Odebíral jsem časopis Vpřed, na jehož zadní straně byl seriál Rychlé šípy. Jím jsme byli úplně infikováni. Chtěli jsme se jim přiblížit, dělali jsme dobré skutky a pak si je odškrtávali, abychom měli každý den ‚splněno‘,“ zavzpomínal protagonista rozhovoru.
Stranou otázek čtenářů samozřejmě nemohl zůstat Jára Cimrman a hry z jeho divadla, které Zdeněk Svěrák s kolegy založili na konci 60. let. „Nejradši hraju Záskok. Myslím si, že je to naše nejlepší hra. Je nejdivadelnější, což ne všechny naše hry splňují. S Láďou jsme si tam napsali krásnou roli herecké hvězdy Karla Infelda Prácheňského. Ta role je vděčná tím, že skoro za každou replikou sklízí smích. A kdo by to nechtěl?,“ uvedl Svěrák a dodal: „Ale žádná z našich her mi není protivná.“
Zdeněk Svěrák je samozřejmě i úspěšným scenáristou, mnohé z jeho filmů lze považovat za klasiku české komedie, a některé snímky mají pověst až kultovní. Zvláštní postavení mezi nimi má muzikál Trhák, který dodnes budí rozporné reakce.
„My jsme se s Láďou Smoljakem za Trhák styděli. Ušili jsme ho horkou jehlou, chtěli jsme udělat radost režiséru Zdeňkovi Podskalskému. Ten film je na mnoha místech opravdu strašnej. Ale někdy je tak blbej, až je krásnej. Ale je tam pár věcí, které jsem si nakonec i já zamiloval. Už se ho tolik neštítím,“ řekl ve videochatu Zdeněk Svěrák.
Všechny poslední filmy natočil scenárista se svým synem, režisérem Janem Svěrákem. jejich první spoluprací byla úspěšná Obecná škola. Tu ale původně měl režírovat Vít Olmer, se kterým Svěrák natočil jako herec filmy Jako jed a Co je vám, doktore. Režisér se ale v té době rozhodl pro zpracování románu Josefa Škvoreckého Tankový prapor.
„Byl jsem z toho zoufalý, ale na Barrandově říkali - tvůj kluk přece právě dodělal FAMU, co kdyby to zkusil? Já říkal, že studoval dokument a hraný film vůbec neumí,“ zavzpomínal na začátek 90. let Zdeněk Svěrák. “Nakonec jsem do toho rizika šel a až když jsem viděl první natočené záběry na plátně, říkal jsem si - ježiš, vždyť on snad má opravdu talent! Ono je to lepší než moje vlastní vzpomínky!“
Celý záznam videochatu:
