Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik procent dostal Zdeněk Svěrák? Studenti psali recenze jeho filmů

aktualizováno 
Vratné lahve, Jára Cimrman ležící spící, Lotrando a Zubejda. Jak vidí filmy, pod nimiž je podepsán Zdeněk Svěrák, mladá generace? Součástí semináře iDNES.cz pro budoucí novináře se stal i malý experiment, studenti zkusili napsat krátkou filmovou recenzi na některý titul, na němž se letošní jubilant podílel. Připojili i svá hodnocení snímku v procentech. Vybrali jsme tři z nejzajímavějších textů.

Zdeněk Svěrák v Olmerově filmu Jako jed (1985). | foto: CSfilm

Vratné lahve nejsou postmoderním rébusem. Tvůrci snímku z roku 2005 předkládají divákům velice snadno rozšifrovatelnou rozmluvu. Ačkoliv kamera Zdeňka Svěráka zbožňuje, v jednom z divácky nejúspěšnějších filmů poslední dekády se neváhal herec vepsat do role relativně nesympatického a sebestředného Josefa.

Studenti píší pro iDNES.cz

O pohled na Svěrákovu tvorbu jsme požádali i zástupce mladé generace. Recenze napsali studenti žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK v rámci předmětu Kurz on-line žurnalistiky, který vyučují lektoři z řad redaktorů iDNES.cz.

Studenti semináře Kurz on-line žurnalistiky v redakci iDNES.cz

Studenti semináře při hodině kulturní publicistiky s filmovou kritičkou iDNES.cz Mirkou Spáčilovou

Snímek si zcela průzračně pohrává s problematikou vztahů napříč generacemi, které jsou zde stavěny do kontrastu se společenskými změnami, aniž by se z filmu vytratila vzdušnost. Právě tento aspekt je tím, co před dvaceti lety z filmu Kolja učinilo takovou senzaci.

Melancholie, komedie i drama. Skrze pomyslné kukátko nám Svěrák dává nahlédnout do rodinného dramatu, z jehož aktů se humor téměř vytratil. Ony pocity nechává Jan Svěrák prostřednictvím střízlivého hereckého vystoupení svého otce jiskřit a proudit mezi řady filmových diváků, kteří jsou za strávení existenciálních strastí odměňováni vzdušnějšími, komediálními střípky, jež nicméně svou naivní frivolností neubírají na serióznosti mozaiky podzimu života.

Pod režisérskou taktovkou Jana Svěráka nicméně nic z výše zmíněného nepůsobí křečovitě a pseudoumělecky. Je to právě ona neohrabanost a rozpačitost postavy Zdeňka Svěráka, magneticky přitahující sociální nedopatření, jež si vysloužila slzy smíchu i dojetí.

Autorka: Karolína Stránská
Hodnocení: 75 %

Politicky nekorektní veteráni

Zdeněk Svěrák se v roce 1983 scenáristicky podílel na komediální pohádce Tři veteráni. Pohádce pro děti, komedii pro rodiče a dospělé obecně. Všichni jsme film v dětství milovali kvůli spoustě písniček a vítězství přátelství nad zlem, s odstupem let je ale jasné, že film má kvality i jinde a i pro jinou věkovou kategorii.

Trojice netypických hrdinů (v podání Rudolfa Hrušínského, Petra Čepka a Josefa Somra) má místo vlastností hodných pohádkových postav vlastnosti lidské, stojí proti nim chamtivá síla z čela státu i rozpory spojené s náhlým získáním moci.

S ohledem na dnešní situaci bychom mohli označit části filmu za politicky nekorektní (kamenování hrdinů při mávání s transparentem “Cizinec není našinec”) nebo jako ohrožující všeobecné zdraví (známí Velbloudi pod kloboukem), zároveň však díky ní budou děti obdivovat sílu a důležitost přátelství. A dospělí se mohou bavit u dobu přetrvávajících vtipů, stejně jako u princeznina dlouhého nosu z dílny Jan Švankmajera.

Autorka: Jana Václavíková
Hodnocení: 65 %

Jára Cimrman ležící, spící, ale také chodící a mluvící

Snad každý se někdy setkal se jménem Jára Cimrman. Osobnost českého génia vytvořená trojicí Jiří Šebánek, Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák rychle získala oblibu u široké veřejnosti a bylo jen otázkou času, kdy pronikne i na televizní obrazovky. Druzí dva zmínění společnými silami přivedli Járu k životu v podobě pasáží rekonstruujících jeho život v duchu divadelního objevování tajů Cimrmanova života.

Osmdesátiny Zdeňka Svěráka

Čtěte všechny články naší speciální přílohy

Zdeněk Svěrák přebírá Křišťálový globus v karlovarském městském divadle (10. července 2014).

Celý film představuje vybrané epizody ze života geniálního Čecha a za přispění typického humoru dvojice Smoljak Svěrák pobaví každého fanouška. V rámci snímku nahlédneme do Cimrmanova problematického dospívání, tvůrčích let, vlasteneckého osvícení a odchodu do ústraní. Přestože je film vhodný hlavně pro milovníky fiktivního génia, není jeho zhlédnutí nikterak zásadním. Jen marně budeme ve snímku hledat nové informace, které bychom již neznali z divadelních her.

Právě na základě této předlohy film vznikl a je tak jakýmsi přepisem jednou formulovaných myšlenek a humoru. Ve své filmové podobě nedosahuje ani vtip ani ztvárnění tak vysoké úrovně, jako tomu je u divadelní předlohy. Kouzlo akademiků přednášejících o úspěších Da Vinciho české země s jejich zapálením pro věc těžko překoná hrané zobrazení ochuzující diváka o možnosti vlastní představivost.

Přestože film nedosahuje kvalit divadelních her, jedná se bezesporu o skvělý snímek čerpající z nostalgického propojení s osobou tolik oblíbenou a nabízející seznámení se s Járou Cimrmanem pohodlnější formou všem, kteří by jej snad ještě neznali.

Autor: Radek Mokriš
Hodnocení: 75 %

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.