Opravdu jste nečekali víc?
Upřímně: já jsem se připravoval na to, že hlavní cenu nevyhrajeme.
Proč ne?
Protože porota je mezinárodní, kdežto náš film je ryze český. Naopak jsem doufal, že bychom mohli dostat cenu diváků, a to se taky naplnilo. Uznání za scénář je už vlastně dárek navíc, jsme spokojeni.
Mohou Vratné lahve doplatit na anglické titulky?
Vím, co se slovním humorem udělají: musí být stručné, ne vždy se najde ekvivalent. Opravdu vychutnat se Vratné lahve dají jen v češtině.
Viděl jste některé z filmů, které soupeřily s Vratnými lahvemi?
Já jsem na festivalu stihl jen pár filmů a ani nevím, jestli byly soutěžní. Třeba Let červeného balonku mě nenadchl, naopak mě potěšil klasik Alan Resnais a jeho film Na ústa ne. Pořád umí točit, je to příběh s rukopisem, krásný, jednoduchý, ale přitom plný tajemství.
To byly nesoutěžní filmy. Jak dlouho se teď do kina nepodíváte?
Hodně dlouho. Vlastně až do konce prázdnin budeme na chalupě, jenom v půlce července jedeme na dva dny do Bratislavy na slovenskou premiéru Vratných lahví.
Mimochodem, kolikrát už jste je sám viděl?
Snad desetkrát. Ne, to přeháním – sedmkrát nebo osmkrát.
