Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svědectví o tom, jak Plastici našli svou cestu

  9:06aktualizováno  9:06
Je s podivem, že ve světě nejznámější česká rocková kapela neměla dosud kompilaci svých nejlepších skladeb. Plastic People Of The Universe se jí dočkali teprve v těchto dnech.

Ivan Kyncl - The Plastic People of the Universe | foto: Ivan Kyncl

A to ještě za cenu, která je sice pro kupujícího víc než příznivá, ale svou výprodejovou výší degraduje význam skupiny.

Přitom album je přesvědčivým výběrem jejich nejoblíbenějších skladeb, který se pokouší zbavit soubor dodnes neustále narůstajícího mýtu artrockových intelektuálů, přesvědčeně bojujících proti komunismu.

Kompilace se jim snaží vrátit to, co je na skupině dodnes aktuální, totiž původní tvář spontánní party mladých kluků, kteří nechtěli nic jiného než svobodně dělat muziku, jež se jim líbila, a s texty, které seděly jim a jejich přátelům, bohužel ve špatné době a nesprávné zemi.

Sedmnáct skladeb představuje kapelu z větší části v době těsně před „honem na Plastiky“ v roce 1976, kdy byla muzikantsky mnohem radikálnější než později, kdy ji začalo až příliš kultivovat disidentské prostředí.

Pozornost na sebe nestahovala ani tak svou hudbou, jíž rozuměl jen malý okruh jejích příznivců, ale zhudebňováním obrazoboreckých veršů Egona Bondyho, jež přinášely do české poezie epigramatický humor, trapnost, banalitu, grotesknost a neurvalý jazyk ulice.

V tom jsou Plastici srozumitelní i dnešním generacím. Současný český a slovenský rap je možná o generaci hysteričtější, ale v podstatě používá stejné provokativní jazykové prvky jako česká rocková legenda před více než třiceti roky.

Zrovna tak dnešní nu metal a rap metal má ve své nekonformní emocionalitě překvapivě blízko k expresivně laděným saxofonovým sólům Vratislava Brabence, jak je ze sebe sázel při tajných nahráváních na hradě Houska na přelomu let 1974 a 1975.

Výběr oblíbených skladeb Plastic People podtrhuje i spíše historicky významný rys kapely, totiž její originalitu a samouctví, dané kulturní izolací za železnou oponou. Na začátku bylo krátce otevřené okno roku 1968 a s ním pár zásadních impulzů jako Velvet Underground, Fugs, Frank Zappa nebo Albert Ayler, ale pak už nebylo o co se opřít.

Možná že právě schopnost najít si svou vlastní cestu je tím hlavním poselstvím, které může tato sbírka perel z dílny rockových veteránů dnešní rockové muzice přinést.

Plastic People of the Universe: Best Of
CD 69 minut, doporučená cena 69 Kč
Hodnocení MF DNES: 70%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Momentka z letošního ročníku maďarského festivalu Sziget (10. srpna 2017)
Na Glastonbury východu to páchne elektronikou a voní svobodou

Budapešť (Od našeho zpravodaje) Festival Sziget oslavil své pětadvacáté narozeniny se 450 tisíci návštěvníky z více než stovky zemí světa včetně třeba vzdálené Austrálie. Jedna z největších...  celý článek

Holden (Rock for People 2017)
VIDEO: Holden pořídil klip na festivalu, zpívá o trablech se sirupem

Kapela Holden přichází s videoklipem k písni Malinovej sirup ze své aktuální desky Střepy v postelích. Klip je plný emocí, protože vznikl v rámci vystoupení na...  celý článek

Edgar Wasser (Hip Hop Kemp 2017)
Z Hip Hop Kempu se na poslední chvíli omluvil raper Common

Letošní ročník festivalu Hip Hop Kemp, který se konal na hradeckém letišti, přilákal do areálu zhruba sedmnáct tisíc milovníků hip hopu. Divákům se představilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.