Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svátky všednosti : historie českého vánočního popu

  15:26aktualizováno  15:26
V ten čas, kdy je “adventu již nakrátku / a blízko, blizoučko Štědrý den”, propukají orgie vánočního popu, českého i cizokrajného. Jaká je historie toho českého?

vánoční CD 2

Vánoční pop – tedy koledy a předválečné (především) evergreeny nazpívané popovými interprety nebo nové písničky na vánoční téma v podání těchže – je specifický žánr. Má pevně daný “fundus” klasických melodií, průběžně doplňovaný novinkami, které přežijí rok svého vzniku. Ty se stávají základem vánočních kompilací, nejobvyklejšího typu nosiče, který je k Vánocům vydáván. Méně početnou, ale neméně významnou skupinu tvoří tematická vánoční alba toho kterého interpreta nebo skupiny.

Historie českého vánočního popu se na první pohled může zdát poněkud chudá. Má několik pilířů, hluchá období a naopak periodu velkého boomu. Lze ji rozdělit zhruba na dvě části: předěl tvoří cca polovina devadesátých let. Před ním sice samozřejmě vznikaly vánoční písně a nahrávky, ale jejich výskyt byl vcelku řídký. V druhé polovině desetiletí jako by český trh přišel vánočnímu popu na chuť. Počet nosičů s vánočními nahrávkami roste skokově, počet nových vánočních písní a alb jakbysmet.

Ty písničky mají zhusta krátkou životnost, prodej nosičů s nimi po Štědrém dnu končí a po svatém Štěpánu mizí i z rozhlasového vysílání. Ty, které přežijí do následujícího roku, pak mají šanci, že se jednoho dne dostanou do fundusu a bohdá v něm zůstanou.

O vedoucí úloze Vomáčky a Suchého
Zlatým obdobím vánočního popu ve světě byla třicátá až šedesátá léta minulého století. Na konci této éry existovaly v magazínu Billboard dokonce hitparády vánočních alb, tehdy čerstvého zjevu na hudebním trhu. Jen tak mimochodem: právě teď trůní po dlouhých třinácti letech na vrcholu žebříčku nejprodávanějších alb jedno vánoční: je to Noel od Joshe Grobana.

Československo si o něčem takovém mohlo nechat leda zdát. Důvody jsou nasnadě. Pro žánr chybělo v zemi, kde se vládnoucí režim tou dobou pokoušel nahradit Ježíška dědou Mrázem (k tématu lze vřele doporučit článek Pavlíny Formánkové v aktuálním čísle časopisu Dějiny a současnost) vhodné klima. A není divu, že první vlaštovky českého vánočního popu přicházejí souběžně s politickým a společenským oteplením počátku šedesátých let.

Klíčovou úlohu v té věci sehrál – jakož ostatně i v dalších sférách českého popu těch let – skladatel Jaromír Vomáčka. I kdyby už neudělal nic jiného, právě on napsal s textařem Zdeňkem Borovcem písničku Veselé Vánoce (známá též pod názvem Těšíme se na Ježíška), základ českého vánočního popu. Originál nazpíval herec Lubomír Lipský, naposledy píseň nahrál nejspíš Divokej Bill. Pravděpodobně nejbizarnější verzi pak natočila v roce 1993 klatovská metalová kapela Asmodeus. Píseň se dočkala několika parafrází: jedna z nich například v sedmdesátých letech opěvovala kvality vršovického básníka míče Antonína Panenky.

Vomáčka se pak dopustil ještě několika vánočních písní, vesměs zapomenutých: řeknou pamětníkům něco názvy jako Vánoční melodie nebo Ten sníh, co kreslil pan Lada?

Své si k tématu řekl i tým kolem divadla Semafor: a lze bez nadsázky říci, že pokud není nejslavnější písní českého vánočního popu Vomáčkův hit, pak nejvýš kandiduje Suchého Purpura. Právě z okruhu Semaforu pochází i první české vánoční album. Vánoční pohlednice S&Š vyšla v roce 1967 a najdeme na ní osm písní, v podání Suchého, Evy Pilarové, Jiřího Grossmana, Milana Drobného, Nadi Urbánkové a Magdy Křížkové. Je pozoruhodné, že album nebylo snad nikdy, na rozdíl od jiných, reedováno: ale písničky jsou spolehlivým stavebním materiálem různých vánočních kompilací.

Mistr zasahuje
První vrchol zaznamenal český vánoční pop na konci šedesátých let. Z té doby se rekrutují první vánoční písně ze světa folku (především Hutkův a Veitův Ježíšek, v originálu samozřejmě Donovanova Catch The Wind) a rocku (je však pozoruhodné, že vánoční písně Olympiku, stejně jako slovenských Prúdů, v době svého vzniku nevyšly a na “odtajnění” si musely počkat nejméně na přelom tisíciletí).

Vzniká – a to je další unikát – vánoční televizní speciál. Jistě, jde o proslulý vánoční díl seriálu Píseň pro Rudolfa III., tak sugestivní obraz dobové atmosféry na konci roku 1968, že hne i s těmi, kterým historie českého popu slouží leda jako dobré cvičení v cynismu.

A hlavně vzniká bez nadsázky nejvýznamnější české vánoční album, Vánoce ve zlaté Praze Karla Gotta. Mistr na svých stránkách uvádí, že se ho do roku 2004 prodalo přes 1,5 milionu kusů, a za tři roky to číslo ještě určitě trochu poposkočilo. 
   
Sedmdesátá a osmdesátá vánočnímu popu nepřála
Na začátku sedmdesátých let ještě registrujeme pár nahrávek s vánočními písněmi (singl Prima koleda/Zvon od Karla Černocha a opět Gottovu Táto, zůstaň aspoň do vánoc z roku 1972), ale vánočnímu popu se v Čechách sedmdesátých a osmdesátých let hrubě nedařilo. V anoncích albových a singlových novinek, které vycházely v časopisu Gramorevue, najdeme tu a tam zmínku o nějaké nahrávce na vánoční téma (třeba singl Hany Zagorové Vánoční tajemství / V noci bude mráz z roku 1976 nebo o deset let mladší duet Michala Tučného a Věry Martinové Strom vánoční), ale novinky na dané téma přicházely na desky jen sporadicky. Což ostatně korespondovalo i s vývojem ve světě, kde se vánoční pop  rovněž ocitl v útlumu. Domácí takřka monopolní vydavatelství Supraphon se ostatně vybíjelo v neustálých reedicích Vánoc ve zlaté Praze a když Gott v roce 1982 přidal svůj další vánoční titul, Bílé vánoce, sázel “Supráč” v následujících letech oba tituly v reedicích buď na střídačku, nebo najednou.

Karel Gott - Tichá noc

K určitému oživení v sále došlo až po roce 1989. Jestliže se do toho roku dají vánoční alba spočítat na prstech jedné ruky (za zmínku stojí ještě dosud nereedovaná alba Šťastné vánoce a Vůně jehličí, natočená v letech 1980, resp. 1988 Orchestrem Václava Hybše), v roce 1990 vyšla hned dvě: Adventní písně a balady Marty Kubišové a Černochovo Když mi tenkrát Jim Reeves zpíval o Vánocích. O rok později sice v inzertních rubrikách hudebních periodik najdeme tak leda reklamy na český překlad Satanské bible, boom alb českého vánočního popu už ale číhal za dveřmi. Jestliže náš přehled dosud sledoval nahrávky českého vánočního popu na singlech i albech, věnujme se teď výhradně albové produkci.

Od Bárty k Bittové a zase zpátky

Znamení zlomu se poprvé výrazně objevila v roce 1993. Toho roku se na českém trhu objevilo první rockové (LP Poďme bratia do Betlehema sice nahrála slovenská Tublatanka, ale vyšlo na českém labelu) i folkové vánoční album (Nerez v Betlémě).

Tublatanka - Poďme bratia do Betlehema (live)

A agilní firma Popron Music přišla s kompilací Vánoční album, které neméně agilní stanice Evropa 2 a Frekvence 1 narvaly do hlav svých posluchačů. A ačkoli jeho větší část je hodna zapomenutí (“ze všeho nejvíc evokuje hudební produkce z vinárny Lověna v Dejvicích,” napsal případně zvěčnělý J. I. Wünsch v časopisu Rock & Pop), přineslo několik písniček, které patří do kánonu českého vánočního popu. Přinejmenším o předělávce evergreenu Please Come Home For Christmas, kterou s textem Ivana Hlase nazpíval Dan Bárta jako Na nebi svítí, to platí stoprocentně.

Dan Bárta - Na nebi svítí

V souvislosti s ní se sluší připomenout jeden zajímavý aspekt, který přijetí nových vánočních písní v českém popu provází. Josef Vlček, díky angažmá na Evropě 2 i jinde znalý věci, před lety v Hospodářských novinách napsal: “zatímco například v roce 1993 byla Bártova vánoční píseň Na nebi svítí jednoznačně odmítána, o rok později si už o ni mnozí do rádií volali.” Možná, že chudá popová produkce na téma Vánoc tkvěla i v tomhle konzervativním přístupu prostého příjemce.

Od toho roku počet vánočních alb roste exponenciálně. Nejpočetnější jsou kompilace z lety prověřených skladeb, buď v originálním provedení nebo v nových verzích. Spojitost některých skladeb s Vánoci lze často dohledat jen s vynaložením koňských dávek fantazie nebo látek způsobujících změněné stavy vědomí, ale účel světí prostředky.

Podobně se rozhojnila i vánoční alba od jednoho interpreta nebo skupiny. Spektrum interpretů doznalo nebývalé šíře, od Ivy Bittové (Kolednice, 1995) či Jablkoně (Hovada boží/Animantes dei, 2004) k Daniele Šinkorové (Vánoční dárek, 2006) a jak se říká ve stínu Krkonoš, “Evě a Vaškoj”. Některá se objevila pouze na internetu, primát si v tomto punktu odneslo loňské vánoční album Jaromíra Nohavici.

Jablkoň - Hovada boží

Letos se k posluchačům chystají nejméně čtyři, někdy jako bonus k předmětům denní spotřeby (viz vánoční album Tří sester a Divokého Billa). Je to vlastně docela symbolické. Protože co jiného je dnes český vánoční pop? A co jiného je jakýkoli pop?

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robbie Williams (14. listopadu 2013)
Robbie Williams svou show v Praze odzpívá klidně i vsedě

Britský zpěvák Robbie Williams dorazí přesně za týden na pražské Letiště Letňany. Představí tu písně z aktuální desky The Heavy Entertainment Show, ale hlavně...  celý článek

Mig 21
Jen na Okoři se mohlo stát, že se Macháček ráno probudil vedle Hapky

Pro koho by bylo sobotní vystoupení Robbieho Williamse v pražských Letňanech příliš masovou akcí, nebo by se chtěl naopak před večerním koncertem hudebně...  celý článek

Marián Varga
Zemřel Marián Varga, varhaník legendární slovenské kapely Collegium Musicum

Hudebník, skladatel a jeden z nejvýraznějších československých hráčů na Hammondovy varhany zemřel ve středu ráno po dlouhé nemoci. Informaci potvrdila Jana...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.