Život a legendaKnihu Svatá Anežka Česká pořídíte se slevou na Knihy.iDNES.cz.  |
Z hlediska moderních českých dějin bychom asi těžko hledali symboličtější historickou postavu spojenou s koncem komunismu a nástupem demokracie, než je svatá Anežka.
Dcera krále Přemysla Otakara I. se narodila patrně roku 1211 a zesnula o jedenasedmdesát let později. Po snahách trvajících stovky let byla nejprve v devatenáctém století blahoslavena a 12. listopadu 1989 papežem Janem Pavlem II. svatořečena.
Autorka jejího životopisu, historička umění Helena Soukupová, cituje, že při římských oslavách, na které se sjela řada autobusů českých poutníků, „Tomáš Halík připomněl proroctví vážící se k Anežčinu svatořečení, po němž v Čechách nastanou lepší časy, a s humorem podotkl, že je cítí již ve vzduchu jako jarní vánek“.
Dlužno dodat, že už sám fakt, že svatořečení přenášela ještě stále totalitně komunistická Československá televize, byl spíše příznakem vichřice než pouhého vánku.
Naplněné proroctví
Socha sv. Anežky od Josefa Václava Myslbeka, součást sousoší sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
“Poutníci ani nestačili dojet do Prahy – a dávné proroctví se naplnilo! Pět dní po Anežčině svatořečení, 17. listopadu 1989, byla násilně potlačena studentská demonstrace na Národní třídě, což vyústilo v pád komunistického režimu. Když se kardinál Tomášek vrátil po týdnu do Prahy, sloužil 25. listopadu v katedrále děkovnou mši k poctě sv. Anežky už ve svobodné zemi,“ dodává Soukupová.
Historička, která se problematikou Anežky České a jejího kláštera Na Františku zabývá celý odborný život, na toto téma publikovala řadu studií i knih. Byla rovněž spoluautorkou před čtyřmi lety velmi úspěšné výstavy Svatá Anežka Česká, princezna a řeholnice.
Obsáhlou, odbornou, a přesto čtivou monografii autorka rozdělila do dvou částí. První popisuje Anežčin život a dílo: několikeré zasnoubení a rozhodnutí věnovat se duchovnímu životu, založení ženského i mužského kláštera a špitálu řádu Křižovníků s červenou hvězdou v duchu odkazu svatého Františka.
Druhá část hovoří o Anežčině „druhém životě“ legendy a věčné čekatelky na svatořečení, které započalo snahami řádů minoritů a klarisek bezprostředně po její smrti. V dalších staletích se stala Anežka námětem mnoha uměleckých děl výtvarného i písemného oboru a jednou z patronek země. Jakousi pointou jejího „života po životě“ byl onen 12. listopad 1989.
