Nyní se autorka sedmi studiových alb a hitů jako Luka a Tom’s Dinner, která 11. července oslavila sedmačtyřicáté narozeniny, poněkolikáté vrací koncertovat do Prahy. "Suzanne drží dietu, takže si objednala zdravou stravu, asi dvacet značek čajů, různé mléčné výrobky a také spoustu sladkostí pro svou dceru, která přiletí s ní," prozradil Jaroslav Hainzel z pořadatelské agentury 10:15 Promotion, podle něhož písničkářka přiletí ráno před koncertem a odletí až následující den. "Je proto možné, že se vypraví na prohlídku města. Určitě chce znovu vidět Václavské náměstí a možná navštíví i některé přátele," podotkl Hainzel.
Před třemi lety se Suzanne Vega představila v Kongresovém centru, nyní na ni čeká Státní opera, kde odehraje akustické vystoupení pouze v doprovodu baskytaristy Michaela Visceglii. Koncert by se měl nahrávat a záznam snad časem vyjde na DVD. Dříve se však na pultech objeví studiová deska, plánovaná už na příští rok.
V jakém hudebním prostředí či pro jaké publikum nejraději vystupujete?
V současné fázi své kariéry mohu hrát na různých místech, od klubů přes divadla, festivaly v polích a stadiony až po operní domy. Je mi to celkem jedno, protože důležité je publikum.
Co vás přimělo k tomu, že jste se rozhodla změnit svého vydavatele?
Předchozí firma A&M, u níž jsem byla devatenáct let, už se mnou nadále nechtěla spolupracovat. Změnila se tam spousta dalších věcí a prostě se mnou nepodepsali smlouvu. Vybrala jsem si uznávaný label Blue Note, který vydává dobrou a vzrušující muziku. Tamním manažerům se mé nové demosnímky líbily, takže jsme se domluvili.
Jak jde práce na nové desce?
Právě jsem v newyorském studiu Great City Production. Už mám hotových sedm písniček a spoustu dalších rozdělaných. Zatím vše připravuju sama jen se zvukovým technikem, ještě jsem si nevybrala producenta. A tak není jisté, jestli tady natočíme i finální verzi alba.
Promítnou se ve vaší nové tvorbě i aktuální hudební trendy?
Poslouchám všechno možné, od starého popu šedesátých let přes jazz a rhythm&blues až po současné rockové zázraky, jako je třeba Panic! At The Disco. Moje dcera zase poslouchá hitparádové hity, takže jim neuniknu ani já. Vybírám z nich nápady, které se mi hodí.
Už přemýšlíte, jak se album bude jmenovat?
Mám pár nápadů, ale nemá smysl to rozebírat, protože do data vydání se to změní. Spousta písniček pojednává o New Yorku po 11. září, o životě ve městě, které se vzpamatovává z katastrofy, o hledání nové naděje a cesty.
Hrajete spoustu benefičních koncertů a také se angažujete v charitě. Jak na vás působí současná společnost?
Svět je pořád mišmaš dobrých a špatných věcí. Je důležité, že pořád existuje spousta lidí, kteří ho chtějí udělat lepší. Svět se mění i díky internetu, který rychleji propojuje lidi a nabízí spoustu informací. Je dobře, že nás technologie pomáhá držet pohromadě.
V únoru jste si vzala Paula Millse. Jak dlouho se znáte?
Poprvé jsme se potkali v roce 1981 a chodili spolu dva roky. Pak se zeptal, jestli si ho vezmu, a já odpověděla, že si to musím rozmyslet. Když jsme se viděli loni na podzim, tak jsem konečně kývla. Trvalo to dvacet tři let...
Váš manžel je nejen právník, ale také básník. Zhudebníte jeho tvorbu?
Začal teď psát po dlouhé přestávce. Jeho lyrika vychází z práce právníka, i když to není na první přečtení příliš patrné. Ráda bych některé jeho verše použila, ale nyní ho spíše přesvědčuju, aby je zveřejnil na internetu.
Podědila vaše dvanáctiletá dcera Ruby hudební talent?
Hraje na housle, piano a baskytaru a taky zpívá. Má větší rozsah než já. Dokonce už začala psát písničky. Na mém novém albu chce zpívat vokály a přesvědčuje mě, ať tam dám jednu její písničku jako bonus.
Máte dva velké hity, Tom’s Dinner a Luka, zbytek tvorby už masové publikum nezná. Nemrzí vás to?
Jasně, že by mě těšilo, kdyby lidé byli stejně nadšení i z mých dalších písniček, ale přece proto ty dva hity nebudu nenávidět. Zažít vzrušení publika pokaždé, když ty dva hity zahraju, stojí za to.
