"Cestováním po zdejších památkách jsem strávil příjemné prázdniny," řekl Vávra.
Obrázková publikace se svéráznými Vávrovy texty vyjde příští rok na jaře, bude ale jen pro někoho: kraj si ji objednal sám pro sebe a zatím nepočítá s tím, že by ji nabídl v běžné kupní síti.
"Jsou pak problémy s daní z přidané hodnoty," vysvětlil hejtman Petr Skokan. Architekt, kterého mezi širokou veřejností proslavil hlavně seriál Šumná města, už pro kraj napsal první knihu o památkách regionu.
Sám Vávra přiznává: "Nejsem na hrady a zámky příliš velký odborník, proto jsem knihu psal tak, aby byla svým způsobem nenahraditelná."
Každé místo je proto popsáno třemi způsoby. Pocitovou básní, nejčastěji čtyřverším, textem s osobním zabarvením a historickými údaji o stavbě, které zpracovával odborník.
"Verše mají vystihnout vůni daného místa, alespoň jak to vidím já," popsal Vávra. Texty psal podle svých slov "formou jakéhosi podčárníku nebo fejetonu, jak mne hrad nebo zámek okouzluje svým vývojem a polohou v krajině dnes."
Každý text vznikal přímo na místě při návštěvě daného místa. "Nechtěl jsem, aby dojem ze mě vyprchal po návratu do Prahy a zůstalo to autentické," vysvětlil.
Spisovatel navštívil v kraji mnohem více hradů a zámků, kvůli místu ale některá musel vyškrtnout. "Prázdniny trávím vždy cestováním po památkách, a když je za to ještě honorář, je to o to příjemnější," dodal. Kniha vznikala od května až do začátku září.
Fotografům kreslil, jaké záběry chce
Do knihy se nakonec dostaly hlavně nejznámější hrady a zámky, z méně známých například Nový Falkenburk nebo Ralsko. "Výběr asi příliš nepřekvapí. Mrzí mě, že se tam nedostaly například Zahrádky nebo Stvolínky, to jsou zajímavá místa, které pro mě mají cenu," dodal Vávra.
David Vávra nechtěl hodnotit, které místo se mu líbilo nejvíce. "Je to těžké říct, váže se to hodně k tomu, co tam člověk zažil," uvedl. Líbil se mu například Nový Falkenburk u Jablonného v Podještědí, kde je dětský domov.
"Je mi sympatické, že prostory zámku slouží dětem," dodal. Za úžasný zážitek považuje také Ralsko, kam vyšplhal v jeden letní podvečer. Naopak ho provokoval zámek Hrubá Skála s odborářským hotelem, stánky a hordami turistů.
Knížku doprovází desítky fotografií. "Fotografům jsem kreslil, jak má být dům zabraný," upřesnil Vávra. Architekta mrzí, že ani jedna z knih placená z veřejných rozpočtů není k prodeji, ale jen pro kraj a návštěvy. "Dává ji to však alespoň punc exkluzivity," dodal.
Kniha má být vydána v květnu, prezentována by mohla být v červnu na dvoutýdenní akci v Kotelně v Chrastavě-Andělské Hoře. "Bude tam vystupovat tou dobou Divadlo Sklep a šlo by to spojit," vysvětlil hejtman.
Tesco bych spíše neboural
David Vávra se podle svých slov do Liberce velmi rád vrací, nejen kvůli unikátní stavbě Ještědu. „Liberec má mimořádné štěstí, že za bolševika tu byli osvícení projektanti. Málokteré sudetské město je v tak dobrém stavu, jako Liberec," míní Vávra.
"Místní architekti dobře uchopili vertikální odkaz Němců. Poloha Liberce mezi dvěma horami je také jedinečná," dodal.
Ocenil také umělecká díla na ulicích Liberce, například Kouli nebo Zastávku. Natočil zde jeden z prvních dílů série Šumná města, kam zahrnuli i obchodní dům Tesco.
"Máme obchoďák rádi už kvůli tomu, že máme rádi Hubáčka. Kvůli Ještědu před ním smekáme a trošku mu odpouštíme i to, že obchodní dům nemá okna do ulice," řekl Vávra.
Na zamýšlenou demolici nemá jednoznačný názor. "Pere se to ve mně, současně fandím moderní architektuře. Liberec má ale spoustu míst, kde se takový chrám spotřebitele dá postavit, takže bych spíše nebořil," dodal.
