Příběh muzikálu nás přivádí na počátek 20. století do Anatěvky - židovské vesničky v Rusku. Žije tady mlékař Tovje se svou ženou Goldou a jejich pěti dcerami. Nejstarší z nich už je na vdávání a, jak je zvykem, ženichy vybírá mladým dívkám dohazovačka spolu s rodiči. Mladí se však tradicím brání, a nejinak je tomu u nejstarší Tovjeho dcery Cajtl, která miluje chudého krejčího Motla. Dohazovačka Jente jí však vybere někoho jiného - zámožného, leč poněkud přestárlého řezníka Lajzr Volfa. A je na Tovjem, aby se rozhodl, zda dá přednost tradicím a penězům anebo štěstí svých dcer...
Na pozadí osobních problémů, rodinných krizí a sousedských rozepří se však rýsují i problémy celospolečenské - vlivy nové doby, bourání tradic mladými, ožehavá situace židovských obyvatel a s ní spojené pogromy.
Do velkolepé podívané na vkusně ztvárněné scéně Petra Kastnera, která byla stejně jako nápadité kostýmy Romany Tůmové očividně inspirována barvami obrazů Marca Chagalla (podle jeho obrazu Šumař nese představení symbolický název), se zapojil celý soubor mostecké činohry a spousta dalších hostujících herců. Mezi nimi v ústřední roli Tovjeho jasně exceluje Miroslav Středa.
Světová premiéra amerického muzikálu Šumař na střeše se uskutečnila 22. září 1964 na prknech newyorského Imperial Theatre. Představení obdrželo 9 cen Tony a dočkalo se tehdy rekordních 3242 repríz. |
Vedle výborně zvládnutých rolí dcer Cajtl, Hodl a Chavy (Michaela Krausová, Klára Apolenářová a Zita Pluháčková) i jejich milenců (Vít Herzina, Jakub Dostál a Jan Beneš) je potřeba vyzdvihnout také výkon představitelky symbolické titulní role šumaře, které se brilantně zhostila Lucie Pernetová.
Šumař na střeše | |
podle povídek Sholema Aleichema | |
námět | Joseph Stein |
hudba | Jerry Bock |
texty písní | Sheldon Harnick |
režie a choreografie |
Radek Balaš j.h. |
překlad | Pavel Šrut |
dramaturgie | Vlastimil Novák Mojmír Weimann j.h. |
scéna | Petr Kastner |
kostýmy |
Romana Tůmová |
hrají |
Miroslav Středa j.h. |
Velká scéna Městského divadla v Mostě | |
premiéra | 11. října 2002 |
Pod režií a choreografií Šumaře na střeše je podepsán Radek Balaš, a rozhodně se za to nemusí stydět. Tvůrce spolupracuje s mnoha divadly po celé republice, od východní Moravy až po západní Čechy, v Praze inscenoval Hair, Toscu v Národním divadle či Sekretářky v Divadle Kolowrat.
Za výborné hudební nastudování je potřeba ocenit Tomáše Alferiho. Balzámem pro ucho i oko jsou totiž především hudební scény. Zvláště pak part Miroslava Středy Kdybych já byl Rotchild či snový rej, ve kterém své krátké, ale o to působivější role sehrály Jarmila Vychodilová jako Bába Cajtl a Jaroslava Zimová coby Fruma - Sára.
Zárukou kvality je také Mojmír Weimann, jenž je jedním z dramaturgů představení. Ředitel Národního divadla v Brně se v loňském roce jen kvůli nedůslednosti pracovníků ministerstva kultury nestal šéfem Státní opery v Praze.
Jediné, co se dá představení vytknout, je tříhodinová délka představení. Zejména poslední půlhodina před přestávkou je až příliš vleklá a unylá na to, aby diváci zůstali plně soustředěni a vtaženi do děje jako začátku či v druhé polovině po přestávce.
Vzhledem k tomu, že se mostecký Šumař nadmíru povedl, to však celkový dojem z představení nekazí. Svědčí o tom i neutuchající, více než šest minut trvající potlesk po premiéře. Potlesk zasloužený o to více, že muzikál nenastudovali profesionální hudebníci, ale herci činohry.
Fotografie z představení Šumař na střeše, které uvádí Městské divadlo v Mostě. Zleva Vít Herzina, Michaela Krausová a Miroslav Středa. |
Obraz Marca Chagalla Šumař. |