Studená krása z jiné planety

Craig Armstrong je pro znalce elektronické hudby pojmem. Skotský filmový skladatel v roce 1994 napsal veškerá smyčcová a elektronická aranžmá pro album Protection skupiny Massive Attack, jež je považováno za základní titul ponurého tanečního stylu trip hop. Armstrongovi se díky tomu otevřela cestu do světa rockových hvězd a hollywoodských studií. V posledních letech je jedním z nejžádanějších řemeslníků popu a rocku.

Pracoval na nahrávkách U2, Madonny, Spice Girls a Pet Shop Boys, jeho hudbou se pyšní snímky Mission: Impossible, Plunkett and Maclelane či Romeo +Juliet a v neposlední řadě také úspěšný filmový muzikál Moulin Rouge, v němž sláva tohoto skladatele a aranžéra dostoupila vrcholu.

I když Armstrong je znám především jako aranžér smyčců, ve své původní tvorbě kombinuje smyčcový soubor se samply a elektronikou. Jeho druhé sólové album As If To Nothing těchto prvků využívá k zatím nejdokonalejší definici žánru, který je označován jako downtempo electronica. Jeho podstatou je pomalu, těžkopádně se valící vlna hutného zvuku, v němž i opravdové akustické smyčce působí jako uměle vytvořený elektronický produkt. Posluchačsky nejzajímavější částí Armstrongova alba jsou jeho dekompozice - pustil se mimo jiné do elektronických verzí skladeb skupin Lemonheads, King Crimson a U2.

Původní nástroje nahradil novým smyčcovým a elektronickým základem, nebo jako u osmadvacet let staré skladby King Crimson použil samplů z původní kompozice k odvážnější temné kreaci. Od jiných remixérských týmů se však Armstrong liší tím, že se snaží - tedy alespoň občas - udržet původní půdorys skladby. K tomu mu dopomáhají i hosté, kteří zpívají ve "svých" skladbách - Evan Dando z Lemonheads a Bono z U2. Nové verze se jakoby vznášejí v neurčitém prostoru nebo plavou; místy připomínají silně rozmazanou hudbu velkých orchestrů padesátých let. Tímto způsobem lze udělat ponurý opus i z těch nejoptimističtějších hitů.

Známé neznámé skladby, elektronický minimalismus a neuchopitelné smyčce vytvářejí znejisťující atmosféru desky. Připomíná fantasy román, který kombinuje skutečné pozemské historické prvky s fantastickým prostředím jiné planety. Tím se Armstrongova hudba dostává z takzvaného ambientního prostředí jeho debutu The Space Between Us (1998) do aktivnější pozice vůči posluchači. Ambientní hudba se snažila být pouze neutrální nebo lehce ovlivňující součástí určitého prostředí, nové album nenápadně zkouší posluchače dráždit. Je to studená krása. V Armstrongových skladbách ji cítíme, ale neztotožňujeme se s ní, ani ji citově neprožíváme. Právě odstup, který takto vzniká, může být velkým požitkem - ale ocení jej pouze zkušený posluchač.

Tím se dostáváme k jednomu z velkých problémů dnešního středního proudu. Lidé jako Armstrong tuto filozofii v určité míře aplikují i na velké popové tituly. Přestávají tím z nich být prvoplánové, rychle zapamatovatelné hity, což je proti samé podstatě spotřební populární hudby. Poklesy prodejů desek jsou stavěny do souvislosti s kdečím, ale možná i tato tendence v nich hraje svou roli. Nezávisle na tom je však Armstrongova deska velkým uměleckým zážitkem. Hypermoderní písničkář Moby, jehož nová, prý vynikající deska se očekává každým dnem, má v pomyslné soutěži o nejlepší letošní elektronické album nečekaného soupeře.

Craig Armstrong: As If To Nothing
CD, 69 minut. Vydala firma Virgin/EMI