Michal Pavlíček - Michal Pavlíček - Síň slávy Rádia Beat, Sazka Arena 8. 6. 2006 | foto: René Volfík, ČTK

Stručný a výstižný Pavlíček je v Síni slávy

  • 1
Kytarista a skladatel Michal Pavlíček včera společně s Petrem Kalandrou (in memoriam) a skupinou Jasná páka/Hudba Praha vstoupil do Síně slávy Rádia Beat.

Čtvrteční monstrkoncert v pražské Sazka Aréně uvedlo vystoupení skupiny Blues Session, ve které jsou sdruženi někteří z bývalých spoluhráčů písničkáře Petra Kalandry, který předčasně zemřel v září roku 1995.

Po několika písních z Kalandrova repertoáru, zazpívaných Jaroslavem Olinem Nejezchlebou přišla na scénu skupina Hudba Praha s několika hosty. Během bloku písní převážně z éry, kdy nesla název Jasná páka, obdržela čestnou plaketu ke vstupu do Síně slávy v kategorii skupin.

Michal Pavlíček nastoupil, podporován mladou rockovou rytmikou a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Vladimíra Válka. Zajímavý experiment bohužel poněkud srážel velmi nevyrovnaný zvuk v hale.

Bylo možná překvapivé, že orchestrální party připsal Pavlíček pro své převážně tvrdší rockové skladby, naopak baladické songy nechával v komorním aranžmá. Možná i proto zejména v první části koncertu rockové nástroje orchestr často doslova přebíjely.

Místa, kde si nejlépe symfonici s Pavlíčkovými rockery sedli, pocházela převážně z repertoáru skupiny Stromboli - na ní ostatně při „procházce vlastními dějinami“ Pavlíček kladl zřetelně největší důraz.

Ačkoliv orchestrální instrumentace byla vcelku konvenční, originální lyrická a v dobrém slova smyslu patetická hudba Stromboli k takovémuto podání přímo vybízí.

Zatímco skladby Stromboli si mohli posluchači vyslechnout v pěveckém podání původní interpretky Báry Basikové, například písně, napsané v 80. letech pro Zuzanu Michnovou interpretovaly Iva Marešová a Lenka Dusilová a překvapivě i Viktor a Vojta Dykové.

S Pavlíčkovými písněmi z vlastního repertoáru se přišli představit i Monika Načeva či Kamil Střihavka. Ve společnosti Jany Koubkové a bubeníka Jiřího Hrubeše Pavlíček zavzpomínal i na dávnou éru jazzrockového tria Horký dech.

Jakýmsi nevyhlášeným „kamenem úrazu“ byly písně Pražského výběru a avizovaná neúčast Michaela Kocába. Už před koncertem Pavlíček i Kocáb pustili do médií zprávy o svých právě probíhajících sporech.

Během večera je beze slov komentoval Michal Pavlíček tím, že na promítací plochy nechal pustit slavnou pasáž „bahenního souboje“ obou výběrovských protagonistů z filmu Pražákům, těm je hej.

Těch pár klasických hitů Pražského výběru, které večer zazněly, si tak mezi sebe rozebrali jiní zpěváci - avšak Matěj Ruppert, Tomáš Hájíček ani Noid si ostudu neudělali.

Základním postřehem celé show je potvrzený fakt, že Michal Pavlíček dnes sám sebe bere především jako skladatele. Ačkoliv po celé dvě hodiny neslezl z pódia, jeho hra rozhodně nepřipomínala koncerty kytarových samožerů, jeho sóla byla stručná a výstižná.

Ve výběru repertoáru zdůraznil šíři svého autorského záběru od prokomponovaných „strombolických“ skladeb po rockové přímočaré vypalovačky např. pro Kamila Střihavku. Během večera tak zazněla řada skutečných hitů, které důvěrně zná dnes už několik posluchačských generací. Právě jejich hlasy Pavlíčka do Síně slávy zvolily.

Síň slávy ustavilo pražské Rádio Beat před třemi lety. V minulých ročnících do jejích virtuálních prostor vstoupili např. Vladimír Mišík, Radim Hladík či Jiří Schelinger.