Lubomír Štrougal v porevoluční době

Lubomír Štrougal v porevoluční době | foto: David Neff, MF DNES

Štrougal napsal pokračování pamětí. Chce dodat ještě pár odpovědí

  • 27
Bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal napsal pokračování svých pamětí. Sedmaosmdesátiletý autor se v nové knize věnuje především souvislostem a pozadí událostí roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Kniha, kterou nazval Ještě pár odpovědí, vyjde ve středu 9. listopadu.

V první knize Paměti a úvahy z roku 2009 někdejší komunistický funkcionář vylíčil svůj život a působení ve vrcholné politice a zabýval se dobou, kdy stál téměř 20 let v čele československé vlády. Druhá kniha je podle nakladatelství Epocha, které ji vydává, reakcí na nejčastější dotazy čtenářů. Chtěli prý po něm, aby některé problémy vysvětlil podrobněji a aby se zamyslel nad výsledky i nezdary komunistické epochy. Čtenáře zajímal také jeho názor na současný vývoj.

Lubomír Štrougal: Ještě pár odpovědí (obal knihy)

Názory bývalého předsedy vlády zaznamenal publicista Zdeněk Jirků a doplnil je pěticí vzpomínkových zastavení, v nichž se k politickému, ale především k hospodářskému dění za Štrougalovy éry vyjadřují členové jeho kabinetu nebo František Čuba, někdejší předseda legendárního Agrokombinátu Slušovice.

Štrougal v knize například píše, že nikdo z představitelů Občanského fóra lidem neřekl, že bude kapitalismus. "To slovo nemělo, přes všechny hlouposti, které jsme v propagandě dělali, dobrý zvuk," uvedl. Všichni prý volali: Pryč od Moskvy, náš vzor leží u nohou sochy Svobody! Miliony občanů si to přeložily tak, že se budou mít nejméně stejně jako Američané nebo raději líp, když vyženou komunisty. "Tak je vyhnali a čekali báječný svět. Dnes víme, jak báječný je..." píše bývalý premiér.

Štrougal pracoval od roku 1948 v aparátu KSČ. Od roku 1958 byl členem ústředního výboru. V roce 1959 začala jeho kariéra ve vládních funkcích, když byl jmenován ministrem zemědělství. V roce 1961 se stal na pět let ministrem vnitra. V letech 1968 až 1969 byl předsedou Hospodářské rady. V roce 1968 vystupoval proti obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Později se ale přidal k normalizačnímu režimu Gustáva Husáka.

Předsedou vlády byl v letech 1970 až 1989. Rezignoval pro rozpory s generálním tajemníkem strany Miloušem Jakešem. V únoru 1990 byl vyloučen z KSČ.