I novinka Woo-Doo! nabízí starého Střihavku, který nechce a ani nemůže popřít sám sebe, avšak zpěvák se pokládá do klidnějších poloh a jeho hlas tak dostává nové příchuti či nálady. Cizelérská práce několika producentů včetně Michala Pavlíčka, Pavla Karlíka a Milana Cimfeho se vyplatila. Album Má přitažlivý a zároveň důvěrně známý zvuk; není to utahané ani ožvýkané. Hned úvodní píseň Woo-Doo! dostala rockový švih, lehký, jakoby havajský rytmus v úhozech do kytar či bubnů a takřka rekreační atmosféru. I když Střihavka zpívá text „jsi řeka, která serve splav“, jeho hlas se v muzice vznáší jako kouř nad ohněm. Také v nahrávce Konečně doma navenek ubral emocí, které víc skrývá nebo naznačuje na pozadí monotónně tepajícího spodku. Díky střízlivému zpěvu a hudbě vystupují z nahrávky lépe všechny pocity o vztahu k domovu, aniž se stal z té písně doják.
Aktuální rozhovor s Kamilem Střihavkou čtěte ZDE. |
WOO-DOO! | |
1 | Woo-Doo! |
2 | Konečně doma |
3 | Dárek |
4 | Chci vítr hnát |
5 | Tři minuty slávy |
6 | Nejsi tvář, co znám |
7 | Kpt. Flint |
8 | Možná jsme takhle umřeli |
9 | Fabrika |
10 | Tvý rty |
11 | Když se snáší déšť |
Dávné fanoušky tu Střihavka překvapí. Novým posluchačům nabízí velkou šanci, aby ho objevili. Na desce Woo-Doo! využil všechny možnosti svého hlasu. Umí vyprávět příběhy, nenuceně splývat s tokem hudby, zasypat poslouchače sprškou důvěryhodných emocí. To vše na jedenácti skladbách, z nichž žádná nepůsobí jako vata. Je to návrat ve velkém stylu.
Obal alba Kamila Střihavky: Woo-Doo!. |