Doporučujeme

Strč prst skrz krk

Anglický herec Stephen Fry se směje často a nahlas. Je vysoký, neohrabaný a zábavný. Na karlovarské kolonádě působil rozruch - bylo těžké uvěřit, že tento ušlechtilý komik přijel do Varů s vážným snímkem Objevení nebe.

Umíte říct něco česky?
Strč prst skrz krk.

Kde jste se to naučil?
Moje babička byla Rakušanka, dědeček Maďar - mluvil německy i česky. Strč prst skrz krk jsem zdědil po něm.

Ve filmu Objevení nebe hrajete politika Onna, kterému se život zrovna nepovedl. Co bylo na roli nejtěžší?
Chtěl jsem, aby byl Onno co nejlidštější a tudíž trochu komický. Snažil jsem se, aby byl neohrabaně zábavný, aby chodil jako kolohnát a hlasitě se smál.

Takhle vy působíte v reálu.
No, vidíte. Příběh Objevení nebe je v mnohém metafyzický: náboženské ideje, historie lidstva, legendy… Ale moje postava o téhle rovině vůbec neví. Netuší, že je jen marioneta, za jejíž vlákna tahá někdo jiný. Snažil jsem se zapomenout na filozofickou rovinu filmu a věnovat se jen dějům.

Například?
Například scény, kde se objevují andělé a Onno neví, že to jsou andělé. Ví jenom, že je zamilovaný do stejné holky jako jeho kamarád Max, že chce jít ráno nakoupit, starat se o syna, bojí se o svoje blízké…

Bylo důležité, abyste jako herec porozuměl intelektuálnímu poselství filmu?
To právě ne. Ono to někdy bývá dokonce překážkou: ztrácíte tak

Portrét Stephena Frye najdete ZDE.

autenticitu a pravdivost. Pro sebe jsem si řekl, že Objevení nebe je tak trochu Truffautův Jules a Jim, alespoň co se týče vztahu Onna a Maxe.

Mohl jste si vy a představitel Maxe Greg Wise upravovat repliky dle vlastního uvážení?
Vytvořili jsme si pravidlo, že si v podstatě můžu říct, co chci, pokud to nezmění myšlenku dialogu.Tak jsem si přimyslel pár vtípků… Vlastně jsem je přidal, kdekoli to bylo možné.

Co vás k tomu vedlo?
To je obecnější problém. Spisovatelé i scenáristé si často myslí, že komedie rovná se frivolnost a neserióznost. Přitom ideální film a scénář by měl ukazovat pravdu. A víme přece, že nejlidštější a pravdivý způsob komunikace je, když si ze sebe a z druhých děláme legraci. Vyprávíme si vtipy počasí, o fotbale, o ženách. Nahráváme na smeč, špičkujeme se, popichujeme. Normální tenisový zápas.

Dost často však vidíte film, kde se nikdo nesměje…
A ti tvůrci jsou přesvědčeni, že tohle je jediné správné umění. Přitom film bez smíchu je film, kde má každý člověk jen jedno ucho. No,podívejte se na sebe, teď se smějete. Smíchem strávíme hodně času.

Takže vás rozčiluje, když si lidé myslí, že komedie není důležitá?
Komedie je centrálním článkem pravdy! Vzpomeňme na Dantovu Lidskou komedii. Vtip je polštář, který používáme, abychom se vzájemně nezraňovali.

Často mluvíte o vašich studiích v britské Cambridgi. Ovlivnila Cambridge váš specifický smysl pro humor?
Jo jo, Oxford a Cambridge - my tomu říkáme Oxbridge. Studijní program je tam velice suchý - studujete jenom jeden obor. Výsledkem je, že stihnete hodně věcí okolo: časopisy, divadelní a sportovní kluby. To je také důvod, proč jsou Oxford a Cambridge nejlepší školy na světě, proto tam chce tolik lidí studovat - skutečné učení pramení z kontaktu s ostatními lidmi. Už pár století se tam tvoří party na na celý život. V Cambridgi jsme mluvívali do čtyř hodin do rána o životě, o politice, o všem, co bychom chtěli dělat. Já jsem kupříkladu psal divadelní hry. A zoufale si
přál, aby byly aspoň trochu legrační.

Stephen Fry na festivalu.

Stephen Fry na festivalu.