Jeho rozhodnutí rozvířilo diskuse. Skupina sedmi spisovatelů, mezi jinými Pavel Verner, Alex Koenigsmark, Irena Obermannová či Jiří Žáček, se v dopise členům PEN klubu zasazovala o "pragmatičtější" chování této instituce, založené před 81 lety Karlem Čapkem.
Podle představ autorů by měl být nový předseda veřejně známý, získat vydatnější sponzorské příspěvky a více se zasazovat o zahraniční stipendia a cesty spisovatelů.
"Velká slova a gesta nejsou žádné řešení, některé požadavky působí až legračně," konstatuje Stránský.
"Nechceme radikální změnu, jen vyřešit problematickou finanční situaci, sehnat peníze na fungování kanceláře a pořadů. Stále se to nějak flikuje a PEN klub nemůže plnit jednu z nejvlastnějších funkcí, totiž setkávání se zahraničními autory a vyměňování si zkušeností," říká Pavel Verner, který dopis spolu s Koenigsmarkem inicioval.
Pro členství v klubu chce získat více autorů mladé a střední generace. "Věkový průměr je kolem sedmdesáti let!" říká Verner, jehož favoritem na předsedu je Martin Pluháček, někdejší majitel nakladatelství Petrov.
Ne všichni podepsaní jsou však pevně přesvědčeni o smysluplnosti požadavků. Básník Miroslav Huptych podotýká: "Dopis jsem dostal e-mailem a v rychlosti si ho přečetl, přišlo mi, že je to správné. Při pozorném čtení mi však vadily některé formulace, důraz na pragmatičnost, peníze a mediálnost. Organizace jistě mají smysl, pomáhají spisovateli v jednání se státem, ale u pracovního stolu je stejně každý autor sám," dodává.
S činností PEN klubu je vcelku spokojen, jako předsedu by rád viděl Ludvíka Vaculíka.
