Podle ředitele Činoherního klubu Vladimíra Procházky je Pinterův Správce, který bude mít premiéru v pátek 25. června, i po čtyřiceti letech od světové premiéry aktuální.
"Máme pocit, že problémy, o nichž tehdy psal, se nás teprve nyní bytostně týkají, není třeba v textu hledat skryté významy. Hrdina této hry nehledá identitu, ale vlastní prostor," říká Procházka.
Režisérovi Krobotovi byla tato měkká podoba absurdního divadla vždy blízká. "Fáze tvrdého rozběhu kapitalismu nás dostihla až teď, mnohé motivy jsou jasnější. Pinterův text je smutná hra o potřebě kontaktu, smutná hra bez žen," dodal režisér.
V hlavních úlohách se divákům představí v roli Micka Matěj Dadák, Astona ztvární Vladimír Javorský a na Oldřicha Navrátila připadla role Davise. Hru přeložil Milan Lukeš, hudbu k inscenaci složil Petr Skoumal. Dramaturgie se ujal Roman Císař a Vladimír Procházka.
Hru Správce napsal Pinter na počátku šedesátých let a náleží k tzv. komediím hrozby. Právě tento druh komedií ho proslavil jako jednoho z dramatiků "nové vlny" britského dramatu.
Ve všech raných hrách vytváří Pinter obdobnou situaci: každý pokoj má dveře, jimiž může kdykoli někdo vejít a ohrozit lidi uvnitř.
V minulosti byla hra podrobena mnoha interpretacím, byla vykládána jako hra o pádu člověka a jeho vyhnání z ráje, stejně tak redukující by byl výklad hry jako morality o zlu v člověku.
"Titulní správce jménem Davies nehledá identitu, ale postel. Aspoň tak on chápe sám sebe. Prostě chce někde získat pro sebe místnost. Zmocnit se jí," řekl o své hře Harold Pinter
Touha, posedlost a výčitky
Přestože se Správce jeví jako Pinterova "nejrealističtější hra" není v ní nic explicitně dořečeno, zbývá v ní prostor pro iracionální, bezděčné, nevědomé pohnutky lidské mysli.
"Hra musí o svých postavách a světě, v němž žijí, vypovídat pravdu. Autorovi, který lže, nepromine hra sama," prohlásil o své tvorbě Pinter.
Zatímco v hrách Pokoj, Mechanický číšník a Narozeniny byl vnější (značně iracionální) svět příkře oddělen od každodenního světa postav, ve Správci se obě roviny prolínají a splývají.
Mezi hlavní motivy Pinterových her patří strach, vina, posedlost, výčitky a touha, k jevištní symbolice náleží i postižení smyslů – slepota či němota. Jazyk přestává být nositelem významu, verbální komunikace se stává nemožnou a je nahrazena řečí zámlk, gest a násilí.
Pinterův Správce bude do konce sezony uveden jen dvakrát a pak se bude hrát až na podzim. "Máme s tím dobré zkušenosti - přes letní přestávku inscenace dojde jak kvašené okurky," řekl Procházka.
Dramata Harolda Pintera získala četné ocenění například Cenu Kruhu newyorských divadelních kritiků, Shakespearovu cenu, Pirandellovu cenu a Cenu Britské divadelní asociace. Za scénář k Loseyho filmu Sluha získal na festivalu v Berlíně Stříbrného medvěda, za snímek s názvem Posel obdržel Zlatou palmu v Cannes.
