Období, kdy světová válka udělala definitivní tečku, za starou dobou velkých monarchií a otevřela tak dveře moderní společnosti, popisuje v prvním částí trojdílné Historie dvacátého století britský historik Martin Gilbert.
Na téměř šesti stech stránkách vypráví rok po roku o nejvýznamnějších událostech té doby. Nesnaží se o morální soudy. Scénu pozoruje spíše z povzdálí, okem nezávislého pozorovatele.
Ke kladům knihy patří řada vsuvek, originálních dobových novinových textů, či úryvků z dopisů, kterými Gilbert strohá historická fakta prokládá. Odstup téměř celého století pak dějiny ukazuje v novém, často úsměvném či tragikomickém, světle.
Stejný efekt má i skvělá autorova práce se zdánlivě bezvýznamnými detaily. Příkladem je zmínka o polárníkovi Ernestu Shackeltonovi. Jeho loď Endurance uvízla na jedenáct měsíců v ledovém zajetí nedaleko jižního pólu. Když se mu podařilo dostat se zpět do civilizace, položil místnímu meteorologovi pouze dvě otázky: kdy válka skončila a kdo ji vyhrál. Psal se konec roku 1916 a největší válečná vřava jakou lidstvo do té doby poznalo, dospěla sotva do svého poločasu.
Podobně působivé je i Gilbertovo líčení atentátu rakouského následníka trůnu, který první světový střet v dějinách vyprovokoval. Nevinný počátek jedné z největších katastrof lidstva Gilbert líčí jako sled drobných, bezvýznamných náhod, který vyvrcholí jediným chybným odbočením panovníkova řidiče.
Takové pojetí často svádí filosofickým úvahám o tom, zda si Paní Náhoda nepohrává s lidskými osudy podobně jako vítr se spadaným listím. Při čtení knihy se lze jen těžko ubránit pocitu, že člověk je jen drobnou figurkou v dějinném kolosu, který se řítí dopředu podle svých vlastních, nedefinovaných pravidel.
Na druhé straně poměrně nešťastné je autorovo rozhodnutí držet se přísně časové posloupnosti. Jeho rozdělení knihy do kapitol, z nichž každá představuje jeden rok, je sice originální a na první pohled i přehledné, ve skutečnosti ale mnohdy knize spíš škodí.
Gilbert vykoupil striktně dodržování časové linky, kdy kapitola končí úderem silvestrovské půlnoci, umělým a často násilným přerušením toku historických událostí. Přeskakování z místa na místo, stejně jako náhlé změny děje, celkově ubírají textu na čtivosti a zbytečně ho komplikují.
Pasáže, kdy Gilbert v jednom odstavci hovoří o Gándhíově hnutí občanské neposlušnosti v Indii, v druhém o prvních jednání strany Sinn Féin s britskou vládou a jen o několik řádek dál se už se věnuje šestým novodobým olympijským hrám, vyžadují od čtenáře maximální soustředění, aby se v této záplavě neutopil.
Záliba ve statistikách
Autor si navíc zbytečně libuje ve statistikách. Údaj o čtvrt milionu Indů, kteří zemřeli na mor v roce 1901, stovce newyorčanů, kteří během jediného dne podlehli vedru, zní hrozivě. Upřít se mu nedá ani na zajímavosti. Čtenář ale po pár stránkách takových výčtů nevyhnutelně otupí.
Díky metodě časové posloupnosti Gilbert na druhou stranu dosahuje dramatického napětí například u postavy, bez níž by dvacáté století vypadalo úplně jinak. Je jí osoba Adolfa Hitlera, která celou knihou prostupuje.
Vynořuje se a zase zapadá v přívale stovek jiných, důležitějších událostí. Gilbert budoucímu Vůdci na prvních čtyř stovkách stran zřídka věnuje více než jedinou větu.
Na scénu vstupuje coby Rakušan, který se dobrovolně hlásí do bavorské armády. Pak čtenáři na dlouho zmizí a čtenář se s ním znovu setká až roce 1918. Pro svět stále ještě bezvýznamný raněný voják, momentálně upoutaný na nemocničním lůžku, je přesvědčen, že Německo válku neprohrálo. Začne se tedy zabývat otázkou, kdo jsou zrádci odpovědní za to, že válka nepokračovala do vítězného konce a brzy začne jednat.
Gilbert zpracoval první třetinu událostí minulého století s obdivuhodným záběrem. Věnuje se, jak událostem notoricky známým, tak dějinám Afriky či Asie. Snaha zachytit i méně známé detaily a pečlivě dodržované rozčlenění kapitol podle jednotlivých let, nicméně vyžadují od čtenáře stoprocentní pozornost a alespoň základní znalosti historie. V opačném případě se brzy ztratí v záplavě jmen politiků, celebrit, měst či popisů frontových manévrů.
Martin Gilbert: Dějiny dvacátého století - Svazek I. 1900 - 1933
Vydalo: Nakladatelství Lidové noviny. Překlad: Šimon a Milena Pellarovi, 640 stran. Rok vydání: 2005. Hodnocení iDNES: 75%