Imodium

Imodium | foto: Warner Music

Stigmata kapely Imodium baví i padesátníky

Broumovská trojice Imodium vydává po třech letech nové album s názvem Stigmata. "Cílili jsme na lidi v našem věku, ale během koncertů zjišťujeme, že to baví třeba i padesátníky," říká frontman skupiny Thom.

Imodium vznikli na Silvestra v roce 1999. Tehdy bylo Thomovi, Kárlovi a Radoušovi pouhých čtrnáct let. Od té doby se jim podařilo prorazit na velké festivaly, do rádií a mají solidní fanouškovskou základnu.

Jejich singl Smutnohra svého času v rádiích "vyrotoval" na jedenáctou příčku hranosti. Imodium absolvovali turné se skupinami Divokej Bill, Cocotte Minute nebo Post-It.

Tři roky od bezejmenného debutu vydávají druhé album Stigmata a chystají se na klubové turné. Jako jediná kapela v české historii Imodium pořádají každý rok tzv. Bytové turné, kdy objíždí byty svých fanoušků.

Jak se stane, že tři čtrnáctiletí kluci z Broumova založí kapelu, která je po pár letech v katalogu velikého vydavatelství?
To se stane jednoduše. Jeden z těch kluků prostě chce být rocková hvězda a je natolik otravný, aby ty zbylé dva ukecal. No a ti dva se našli a pak to byla klasická dřina. Hrálo se, zkoušelo se, jezdilo se po klubech, natočilo se demo, to se líbilo, tak se podepsala smlouva. Jsme v podstatě klasická rocková kapela, která si to všechno vyjezdila, vydřela, natočila.

Říkalo se o vás, že jste "česká Nirvana". Pořád se tak cítíte?
Tak to bylo kdysi. My se snažíme, aby se to neříkalo, protože nám to přetéká přes hlavu. Třeba od fanoušků jsme to neslyšeli vůbec. Spíš to vzešlo od novinářů, kteří si nás potřebovali nějak zaškatulkovat. A pak je to taky pro promotéry jednoduché, nějak označit náš styl.

A vy sami se dokážete zařadit do nějaké škatulky?
Ne. my jsme prostě rokenrolová kapela. Foo Fighters taky nejde jen tak zařadit.

Jaká vás baví muzika?
Třeba právě Foo Fighters. Ale ten záběr je širší, což se ukazuje i na nové desce. Už neposloucháme jen jeden určitý styl. Jsme schopní poslouchat třeba Linkin Park nebo Slipknot, Bush...

Elektronika vás nebaví? Hodně kytarových kapel teď elektroniku používá.
To se spojuje se současným zvukem. Samply se používají běžně a my se tomu samozřejmě nebráníme. Nicméně oproti první desce jsme jich teď použili míň, protože jsme chtěli znít syrověji.

Co jste dělali ty tři oky od minulé desky?
Studovali, pracovali. A navíc, proč vydávat druhou desku, když pořád prodáváme tu první. Bavili jsme se o tom s jinými kapelami, které další desku vydali po roce, po dvou a pak uznali, že to byla "chyba" - najednou zjistili, že mají druhou desku a přitom spousta lidí nezná ani tu první. Důvodů, proč jsme nijak extra nespěchali, postě bylo víc. A v důsledku to bylo evidentně ku prospěchu.

Jak byste novou desku Stigmata popsali?
Nemá cenu jí nějak specifikovat. Co se týče textů, tak jsme písničky cílily na lidi v našem věku, ale během koncertů zjišťujeme, že to baví třeba i padesátníky. Třeba na festivalech za námi přišli "vysloužilí" rockeři a říkali, že se jim to líbí.

Jak dlouho nová deska vznikala?
Celé tři roky a myslím, že je to znát. I když tam jsou věci, které nás napadly týden před natáčením. Samotné natáčení pak trvalo měsíc. Navíc se nám stala nádherná věc, kdy nám firma dala úplně volnou ruku, že jsme mohli natočit co jsme chtěli. To ale neznamenalo, že bysme mohli natočit totální úlet, spíš je to o důvěře mezi firmou a námi. Ale i u první desky to bylo v pohodě, tam byl jenom jediný požadavek, abysme zpívali česky.

Na Stigmatech se ale zpívá i anglicky...
To ano, protože tam jsou věci, které vznikly, ještě když jsem psal texty v angličtině a nechtěli jsme je měnit. Teď už jsme ale ve stádiu, kdy nám čeština vyhovuje víc. Lidi si to můžou zpívat s námi, rozumí tomu. Na druhou stranu je těžké napsat český text tak, aby z toho nevylezl blábol.

Chystáte koncerty?
Bude turné po klubech, po prázdninách. A samozřejmě budou festivaly, třeba Rock for People nebo Sázavafest. I když letos to vezmeme spíš přes ty menší. Je to tam příjemnější, není tam osm pódií, ale třeba jenom dvě a i tak tam třeba přijde pět tisíc lidí.