Název koncertu Hraběcí večírek evokuje někdejší kultivovanou hudební zábavu v aristokratických sídlech. Dohr přednese skladby Wolfganga Amadea Mozarta a méně známého italského autora devatenáctého století Saveria Mercadanteho, mimo to orchestr zahraje ještě hudbu Rossiniho nebo Respighiho.
Povinnosti u Berlínských filharmoniků Dohrovi přirozeně zabírají hodně času, ale přibližně dvacetkrát do roka vystupuje i na sólových koncertech. S PKF - Prague Philharmonia se dal dohromady přes jejího nového šéfdirigenta Emmanuela Villauma. „Už jsme spolu dřív koncertovali, a tak jsem si chtěl zahrát i s tělesem, které v současnosti vede,“ vysvětluje.
Sólohornista jednoho z nejslavnějších orchestrů světa, který v současnosti vede Sir Simon Rattle, má přirozeně vysoká kritéria. K Berlínským filharmonikům ostatně přišel už roku 1993. V různých orchestrech hraje od svých devatenácti let a jak sám říká, konkurzu do proslulého berlínského tělesa se zúčastnil vlastně bez příliš velkých ambicí, spíš jen proto, aby si nevyčítal, že propásl příležitost. A vyšlo to.
S Baborákem jsou kamarádi
K lesnímu rohu se Dohr dostal víceméně náhodou. „Od šesti let jsem hrál na violu, ale pak jsem jednou o vánocích slyšel v kostele hrát skvělého hornistu Hermanna Baumanna a zvuk jeho nástroje se mi zalíbil mnohem více. Nějakou dobu jsem dělal obojí, ale pak jsem se rozhodl pro lesní roh. Od počátku se mi líbilo, že vlastně nikdo neví, odkud se v něm bere takový plný zvuk a že umí vyloudit romantické i energické tóny. Jako malého kluka mě samozřejmě také nadchlo, že lesní roh je mnohem hlasitější než viola, takové to lovecké halali,“ vzpomíná Dohr.
Repertoár lesního rohu, ač ne tak bohatý jako houslový nebo klavírní, mu dává relativně dost příležitostí. „Máme koncerty od Strausse, Mozarta, Haydna, Webera nebo Hindemitha, a také moderní hudbu, třeba od Ligetiho. Rád zkouším nové věci, jiné možnosti lesního rohu,“ poznamenává.
U Berlínských filharmoniků hrál pod vedením mnoha hvězdných dirigentů a spolupráci se Simonem Rattlem si pochvaluje. „Bylo to skvělé období a stále je,“ zdůrazňuje. Už se nicméně nachyluje, protože za dva roky Rattlea vystřídá Rus Kirill Petrenko, kterého si orchestr letos vybral. K jeho příznivcům očividně patří i Dohr. „Jsem velmi rád, že se šéfdirigentem stane právě on,“ potvrzuje.
V minulých letech sedával Dohr na pódiu v berlínské budově Philharmonia vedle českého hornisty Radka Baboráka, který pak ovšem dal přednost vlastním aktivitám a z orchestru odešel. „Občas se potkáváme, ani ne tak v Německu jako v jiných koutech světa. Třeba nedávno jsme se sešli v Japonsku. S Radkem jsme stále přátelé. My hornisté jsme ostatně všichni kamarádi. Máme totiž stejný osud,“ směje se Dohr.
