Steelová: Továrna na sladké příběhy

Říká se: Má hlad jako spisovatel. Danielle Steelové musí tohle přísloví připadat dost nesmyslné. Jejích knih se prodalo pět set milionů. Tato královna romantických příběhů žije na zámku, sbírá veterány a má fanklub čtenářů jako popová hvězda. Ženy její díla milují, muži se jim posmívají a kritici je nazývají moderní červenou knihovnou.

Obvykle se jmenuje Madeleine, Isabelle, Faith nebo tak nějak. Je jí kolem pětadvaceti, je prudce krásná a točí se kolem ní jeden, dva či více úspěšných a bohatých mužů, pokud možno bankéřů či ředitelů reklamních agentur.

Madeleine, Isabelle ani Faith však nechce žít jako znuděná bohatá panička ve vile na předměstí. A tak dělá kariéru jako novinářka, spisovatelka nebo výtvarnice. Přes řadu různých potíží se jí nakonec podaří být uznávaná, nezávislá a šťastně zamilovaná.

To jsou knížky Danielle Steelové. Vycházejí v devadesáti osmi zemích. Jedenadvacet příběhů bylo zfilmováno. Spisovatelka získala i místo v Guinnessově knize rekordů: její knihy se totiž držely v žebříčku bestsellerů, sledovaném deníkem New York Times, na prvním místě nepřetržitě tři sta devadesát týdnů.

Devět dětí a pět psů
Je čtvrtek, osm večer. V mnoha našich domácnostech hrozí hádka. Manželky zasedají k televizi. Dávají příběh s názvem Srdce si nedá poroučet. Manželé provokují řečmi typu: "Jak se na takovou blbost můžeš dívat..." Tvůrci programu TV Nova však dobře vědí, proč film nasadili v hlavním vysílacím čase. Příběhy podle knih Steelové mají vždycky velkou sledovanost. Je tomu tak i letos v únoru, přestože jde o reprízy.

Jaká je spisovatelka, která tak dobře ví, co na čtenářky platí? Pětapadesátiletá elegantní dáma. Její domov v New Yorku, to je dvoupatrový historický palác s desítkami pokojů. Na jeho terase lemované kamennými nádobami s kaskádami květin se prochází černé prase jménem Coco, pět psů rasy bruselský grifonek a rezavý králík. Z haly se ozývá cvrlikání andulky. "To je moje zoo," ukazuje majitelka s oblibou známým i cizím lidem fotografie svých zvířecích spolubydlících.

V domě bývá rušno. Danielle Steelová byla třikrát vdaná a vychovala devět dětí. Některé bydlí dosud s ní, jiné přijíždějí ze škol jen na víkendy. Kamarádi jsou vítáni. "Je to báječné, když je dům plný mladých lidí," tvrdí spisovatelka.

Kromě dětí a zvířat je její vášní sbírání historických automobilů, vlastní několik veteránů z padesátých let. Zaměstnává tři asistenty, účetního, zahradníka, několik komorníků a služebných.

Danielle Steelová

Narodila se 14. srpna 1947 v New Yorku. Vystudovala designovou školu v Paříži. V sedmdesátých letech se živila psaním do ženských časopisů. Její první román Cesta domů vyšel v roce 1973, velký ohlas měla až její čtvrtá kniha Slib z roku 1979. Od té doby je každá z jejích knížek bestsellerem, napsala jich celkem padesát šest. Mezi neúspěšnější patří Cizí žena, Daleké obzory, Dar, Dokud nás smrt nerozdělí, Klenoty, Kněžna, Nevýslovná láska, Tlukot srdce, Zášť, Ztrácím tě, lásko. Příběh s názvem Polibek patřil loni k deseti nejprodávanějším v Česku, její další tři tituly byly v polovině loňského roku mezi deseti nejčastěji půjčovanými knihami v českých knihovnách. Byla třikrát vdaná, má devět dětí, žije v New Yorku.

Moji drazí čtenáři
Proč lidé tolik kupují právě její příběhy? Jsou její knihy něčím výjimečné? Vůbec ne. Píše o hledání "toho pravého", o starostech s dětmi, o touze zvládnout rodinu i práci.

Ale takhle přece píšou i jiné spisovatelky, a přesto jejího úspěchu nikdy nedosáhnou. Rozdíl je v tom, že tahle dáma vyrobila ze svého jména značku továrny na romantiku. A jako každá úspěšná firma má především perfektně propracovanou reklamu a práci se zákazníky.

"Za jejím úspěchem je především marketing. Steelová je, myslím, ukázkou toho, že tak jako lze z velmi průměrných zpěváků udělat populární skupinu, je možno vytvořit i komerčně úspěšnou spisovatelku," míní Michal Viewegh, který příběhy Steelové parodoval ve své knize Nové nápady laskavého čtenáře.

Steelová předvádí čtenářům svůj život na internetových stránkách podobně jako osudy svých hrdinek. Příklad? Vrací se z dovolené v Paříži. Hned sedá k počítači. Na internetu se objevuje láskyplné oslovení "Dear friends" a následuje líčení, s kým se v Paříži setkala, kde si dala kávičku, ve kterém muzeu se zastavila.

Pro čtenáře, které by snad zajímalo, jak stačí vychovávat devět dětí a chrlit jeden román za druhým, se na jejích webových stránkách objevil popis běžného dne. K psaní podle něj zasedá až večer, kdy s dětmi napsala úkoly, všichni společně povečeřeli a uložila je spát. "Pak píšu do tří až do čtyř do rána, ale v sedm už vstávám, abych mohla dětem ráno připravit francouzské toasty," tvrdí. Vysvětluje, že jeden román píše minimálně rok. A kolik stránek napíše najednou? "Tolik, dokud přitom nepadnu."

"Nesmysl! Napíše vždycky celý tlustý román za čtrnáct dnů a pak se rok válí," prohlásil však její bývalý komorník v americkém společenském časopise Talk.

Zájem čtenářů přiživují její agenti třeba kvizy. Když odpovíte prostřednictvím internetu na otázky Kde se Bernie setkal s Megan a Koho vezme Bernie na Havaj, můžete vyhrát kolekci knih Steelové a exkurzi do jejího vydavatelství.

Steelová prostě dodržuje hlavní zásadu show byznysu: neupadnout v zapomnění.

Od tragédie k charitě

Filmy podle Steelové
(ukázka filmů, které se u nás vysílaly)

Prsten
Nastassja Kinská v hlavní roli hraje dívku z bohaté německé rodiny, která se za 2. světové války dostává do Ameriky. Tam najde životní lásku a odhalí tajemství šperku, který zdědila.

Palomino
Úspěšná newyorská podnikatelka zjišťuje, že ji manžel podvádí. Odstěhuje se proto na odlehlý ranč, kde se zamiluje. Její nový přítel ji neopustí ani poté, co hrdinka po pádu z koně ochrne.

Úplný cizinec
Hrdinka, která pečuje o starého nemocného manžela, řeší životní otázku: má se obětovat pro umírajícího muže, nebo ho opustit kvůli jinému, jehož miluje?

V září 1997 ji potkala rána osudu podobná těm, kterým často vystavuje své románové hrdinky. Zemřel její devatenáctiletý syn Nicholas. Černovlasý pohledný a usměvavý mladík měl ve skutečnosti dost daleko ke zhýčkanému dítku z milionářské rodiny, jak navenek působil. Trpěl těžkou duševní nemocí, maniodepresivní psychózou. Přes péči špičkových psychiatrů nakonec spáchal sebevraždu.

Zdrcená Steelová se na pár měsíců stáhla do ústraní. Pak o něm napsala knížku a začala financovat nadaci na pomoc dětem s psychickými problémy. Stala se také mluvčí společnosti, která ve Spojených státech pomáhá týraným dětem a spolupracuje s řadou dalších charitativních organizací.

Steelová podle Viewegha

Michal Viewegh parodoval v knihách Nápady laskavého čtenáře a Nové nápady laskavého čtenáře všechny možné spisovatele - od Kundery po Steelovou. Povídkou Jedním slovem úžasná se pokusil vystihnout styl úspěšné spisovatelky. "Vytrhal jsem z kontextu věty z její knihy Požehnání, řadil je za sebe, a tím vynikla jejich občasná hloupost. Ale parodoval jsem tak i jiné spisovatele. Steelovou sice sám číst nedokážu, nicméně jejím čtenářkám se neposmívám," tvrdí Viewegh.

"Proboha, mami," zhrozila se Jane, "proč ses nenamalovala? Tohle je vážně nechutné!"
Amanda si svou odpověď dlouho rozmýšlela, ale pak jen zavrtěla hlavou a oči se jí opět zalily slzami.
"Nechci. Připadala bych si strašně provinile," přiznala dcerám upřímně.
"Nechceš jít s námi na večeři?" ptala se starostlivě Louise. "Nebo si zaletět do Paříže?"
"Nemůžeš takhle zahodit zbytek života!" podpořila ji Jane. "Tatínek by si to určitě nepřál."
Ale s Amandou jako kdyby nebyla řeč.
V prosinci si dokonce přestala vytrhávat obočí a obě dcery začaly právem panikařit.
"Proboha, mami!" zvolala polekaně Jane, když ji spatřila. "Vypadáš jako Brežněv!"
"Měla bys jít k nějakému doktorovi!" prohlásila Louise. "Nebo brát antidepresiva."
(Ukázka z knihy Nové nápady laskavého čtenáře, nakladatelství Petrov, 2000)

Danielle Steelová.

Danielle Steelová s dcerami. Vedle nich vychovala ještě sedm dalších dětí.