Po spíše rozporném přijetí světové premiéry v roce 1882 Dvořák Dimitrije několikrát přepracoval, některé tragické scény zjemňoval, po jeho úmrtí v úpravách pokračoval i tehdejší šéf opery Národního divadla Karel Kovařovic.
Autoři nynější inscenace, v níž se jako Dimitrij budou střídat Peter Svensson a Leo Marian Vodička, se zčásti vrátili k původní verzi, která přesněji odpovídá dějinným skutečnostem.
"Dcera Borise Godunova Xenie například neodchází do kláštera, nýbrž je zavražděna," vysvětluje dirigent.
Režisér Tarant, který se ve své inscenaci držel historických reálií, připouští, že v Dimitrijovi jednoznačně dominuje hudba. "Devatenácté století toužilo po velkém tématu. Dimitrij je naplnil daleko víc hudbou než dramatem," podotýká.
Tvůrci se však shodují v tom, že právě kvůli hudebním kvalitám stojí opera za oživení. "Naším cílem je prokázat, že Dimitrij na naše i světová operní jeviště právem patří," zdůrazňuje dirigent Preisler.
Tato slova potvrzuje skutečnost, že před několika dny uvedl Dimitrije v koncertním provedení vídeňský Konzerthaus. Ve špičkovém světovém obsazení figurovala i mezzosopranistka Dagmar Pecková.
