Státní ceny za literaturu patří Šiktancovi a Valentové

Básník Karel Šiktanc za sbírku Šarlat a Anna Valentová za překlad románu Pétera Nádase Kniha pamětí převzali včera z rukou ministra kultury Pavla Dostála Státní cenu za literaturu, respektive Státní cenu za překladatelské dílo. Stalo se tak v zaplněné Míčovně Pražského hradu. Obě zmíněné publikace vydalo nakladatelství Mladá fronta.

I "v tomto neonovém a nezhasínajícím čase" poezie "začíná vždy v temnotách", poznamenal v děkovné řeči Karel Šiktanc; děkoval též a především za to, že před nějakými šedesáti lety mohl vstoupit do prostoru poezie, do prostoru magického, v němž dochází ke zkratům a střetům, které ve šťastných chvílích osvětlují významy a lidské životy. Literární vědec a sám básník Miroslav Červenka v laudatiu, chvalozpěvu na oslavence, mezi jiným poznamenal, že nejednou slyšel o Šiktancově poezii, že je záležitostí virtuozity a hračičkářství.

Laureáti Státních cen za literaturu
1995	Ivan Diviš
1996	Emil Juliš
1997	Milan Jankovič
1998	Vladimír Macura
1999	Josef Škvorecký

Červenka to nepopírá, ale nepovažuje to za minus Šiktancovy tvorby, naopak: "moudrost těchto dětinských vlastností" mu přijde v dnešní době jako zřejmý a cenný klad. Červenka byl členem sedmičlenné poroty, předsedal jí literární historik Jaroslav Med. Předseda rovněž sedmičlenné poroty pro Státní cenu za překladatelské dílo, rusista Ladislav Zadražil, ve zdůvodnění, proč byla tato pocta letos udělena Anně Valentové (nar. 1941), vyzdvihl soustavnost jejího zájmu o maďarské písemnictví, vysokou kvalitu převodů, ale i výběru titulů, které se hungaristka rozhodla českému publiku zprostředkovat.

Dosavadní laureáti státních cen za překladatelské dílo
1995	Josef Hiršal
1996	Ludvík Kundera
1997	Luba a Rudolf Pellarovi
1998	Jindřich Pokorný
1999	Lumír Čivrný

Nádasova Kniha pamětí je mimořádně rozsáhlým (zhruba 850 stran) a stylisticky náročným románem, jehož poetika je přirovnávána k prózám Thomase Manna, Roberta Musila či Marcela Prousta; například souvětí dosahují i několika desítek řádek, přičemž maďarština má zcela jinou větnou stavbu než čeština... Karel Šiktanc (1928) prožil dětství na středočeském venkově. V roce 1950 opustil studia na Vysoké škole pedagogické, nastoupil do deníku Mladá fronta, přešel do Čs. rozhlasu a v druhé půli 50. let patřil k okruhu časopisu Květen, který se hlásil k programu "poezie všedního dne".

V 60. letech šéfoval nakladatelství Mladá fronta, v roce 1971 z něho sám odešel a živil se například hlídáním tenisových kurtů na pražské Štvanici. Debutoval počátkem 50. let budovatelskou poezií, na konci téže dekády ve sbírce Žízeň došel k daleko obezřetnějšímu a věcnějšímu pohledu na svět a poezii. Kniha za knihou - včetně veršů pro děti - přicházely v následujícím desetiletí (např. sbírky Nebožka smrt, Zaříkávání živých, Adam a Eva, Mariášky).

Pak zbýval samizdat a exilová vydání. Normálně začal Šiktanc vycházet až v 90. letech, letos byly zahájeny jeho spisy, plánované do osmi svazků; ten úvodní obsahuje autorovu vrcholnou sbírku Český orloj (vznikla v letech 1971-1973) a skladbu Tanec smrti (1974-1975).

Nejnovější sbírka Šarlat již jedno ocenění letos získala, a to výroční cenu Nadace Českého literárního fondu. Institut státních literárních cen uvedl před pěti lety v život tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid s tím, že chtěl navázat na prvorepublikovou tradici. Cena za původní tvorbu obnáší dvě stě tisíc korun, cena za překladatelské dílo sto tisíc korun.

Básník Karel Šiktanc, čerstvý držitel Státní ceny za literaturu.

Překladatelka Anna Valentová, čerstvá držitelka Státní ceny za literaturu.

Karel Šiktanc a Anna Valentová, čerství držitelé Státní ceny za literaturu.

Karel Šiktanc a Anna Valentová se vzujemně gratulují k získání letošní Státní ceny za literaturu.