Milan Kundera

Milan Kundera | foto: archiv

Státní ceny za literaturu dostali Přidal a Kundera

  • 4
Milan Kundera dostal Státní cenu za literaturu. Ministerstvo kultury ho ocenilo za české vydání Nesnesitelné lehkosti bytí. Druhým oceněným se stal Antonín Přidal.

Kunderu, který žije od roku 1975 ve Francii, ministerstvo kultury ocenilo za první české vydání jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí s přihlédnutím k dosavadní prozaické a esejistické tvorbě.

Druhým laureátem letošní státní ceny se stal překladatel z angličtiny, španělštiny a francouzštiny, spisovatel, publicista a vysokoškolský pedagog Antonín Přidal. Ministerstvo jej ocenilo především za jeho dosavadní překladatelskou činnost.

Nesnesitelná lehkost úspěchu
Milan Kundera je nejznámějším a nejčtenějším spisovatelem českého původu, i když některá jeho díla v češtině vůbec nevyšla.

Francouzský občan původem z Brna loni konečně svolil k tomu, aby v češtině oficiálně poprvé vyšel jeho zásadní román Nesnesitelná lehkost bytí (1985). I s tím, že 21 let předtím dílo již vyšlo v exilovém nakladatelství 68 Publishers manželů Škvoreckých, dosáhla kniha obrovského čtenářského úspěchu.

Spisovatel žije několik desetiletí ve Francii a dlouhodobě se straní pozornosti médií. Posledním Kunderovým česky psaným románem a též posledním, který znají čeští čtenáři, je román Nesmrtelnost (1990).

Důraz autora na kvalitu překladů neumožnil převést další tři francouzsky psané romány - La Lenteur (Pomalost, 1993), L'Identité (Totožnost, 1998) a L'Ignorance (Neznalost, 2000) - do češtiny.

Podle předsedy poroty, literárního kritika Aleše Hamana, si Milan Kundera cenu osobně nepřevezme ze zdravotních důvodů. Autora však státní cena potěšila, váží si jí a nebýt zdravotních komplikací, zřejmě by porušil své pravidlo a do staré vlasti by si ocenění převzít přijel.

Pan Přidal má třídu rád
Antonín Přidal v šedesátých letech pracoval jako redaktor literárního a dramatického oddělení Československého rozhlasu v Brně, v sedmdesátých a osmdesátých letech převážně překládal beletrii z angličtiny a španělštiny.

Kromě dramat W.Shakespeara a F. G. Lorky má na svém překladatelském kontě několik téměř kultovních knih, například Rostenovu knihu Pan Kaplan má stále třídu rád, Lodgeovy Hostující profesory nebo Singerovu Starou lásku a jiné povídky.

V letech 1990-1991 působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, od roku 1990 přednáší na Divadelní fakultě JAMU. Kromě filmových a televizních scénářů napsal a vydal několik básnických sbírek (naposled Sbohem ale čemu, 1992).

Přidal je autorem divadelních her Pěnkava s Loutnou (1978), Komedie s Quijotem (1982), Sen ve třech (1991), Sáňky se zvonci (1993) a rozhlasových her Všechny moje hlasy (1967), Sudičky (1968), Políček č.111 (1991).

Jeho publicistické texty vyšly v knížkách Slovník do hrsti (1990) a Národní nonsensy (1992). Je autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí.

Státní cenu za literaturu udílí porota jmenovaná vždy pro každý ročník buď za mimořádný literární výkon v uplynulém roce, či za celkovou tvorbu, někdy kombinuje obojí.

Ceny Ministerstva aktivním tvůrcům
Ministerstvo kultury dnes také vyhlásilo jména držitelů Cen Ministerstva kultury ve třech oborech. Jako zástupce divadla ji obdrží režisér, dramatik a básník Jan Antonín Pitínský, v oboru hudby dirigent Jiří Kout za interpretaci Janáčkových, Wagnerových a Straussových oper.

V oboru výtvarného umění bude Cena Ministerstva kultury udělena malíři a grafikovi Karlu Malichovi. Předseda poroty Jiří Ševčík zdůraznil, že umělec je oceněn nikoli za dlouholetou minulou tvorbu, nýbrž za to, že je na současné výtvarné scéně stále viditelný, a to i v mezinárodním kontextu.

,