Normal má být výjimečným filmem i díky účasti Dagmar Havlové.

Normal má být výjimečným filmem i díky účasti Dagmar Havlové. | foto: Bontonfilm

Stárnutí mi starost nedělá, tvrdí v rozhovoru Dagmar Havlová

  • 1
Od Normalu, jejž natočil režisér Július Ševčík podle skutečného kriminálního případu z 30. let, se čeká událost sezony. I proto, že v roli záhadné ženy, jež stojí mezi svým vraždícím manželem a jeho mladým advokátem, se před filmovou kameru vrátila Dagmar Havlová.

Na svou žádost odpověděla na položené otázky e-mailem, redakce ponechává odpovědi bez úprav.

Ověřila jste si, že i filmové herectví vás pořád baví? Kdy to člověk pozná, při první zkoušce, klapce, při kontrolní projekci?
Asi by mě to mělo bavit v celém průběhu práce – od zkoušek až po výsledek na plátně. Pro mě je neodmyslitelná i atmosféra, kde si celý tým rozumí a sdílí určitý zápal pro věc.

Z filmu Kanadská noc - Viktor Preiss a Dagmar HavlováUž v televizní Kanadské noci jste působila přirozeně. Umí herečka zakrýt nejistotu, nebo jste ji po té pauze vůbec nepocítila?
Kupodivu jsem necítila nejistotu, spíš zodpovědnost. Ale i kdybych ji cítila, dejme tomu třeba kdybych měla špatný den, nedala bych to najevo. Pro mě je důležitá připravenost. Proto se vždycky připravuji důkladně, aby mě nezaskočila případná nepřipravenost druhých.

THRILLER NORMAL NA iDNES.cz

Normal je thriller o skutečném sériovém vrahovi; napadlo vás někdy, že si v takovém žánru zahrajete? Nebo jste už dřív měla podobnou, či dokonce ještě překvapivější nabídku?
Za svou hereckou dráhu jsem hrála ve všech žánrech včetně thrillerů. Například v Upíru z Ferratu Juraje Herze.

Třicátá léta mají svou zvláštní náladu; jak se v nich cítí herečka a jak žena, počínaje dobovým chováním a konče módou?
Atmosféra prvorepublikové doby způsobila, že se ke mně chovala mužská část štábu se zvláštní noblesou a zdvořilostí. Nostalgické zpřítomnění třicátých let, kdy točit filmy dělalo z hereček automaticky hvězdy a z pánů gentlemany, bylo velmi příjemné. Pokud se módy týče, zdá se mi, že tehdy lidé o sebe v oblékání více dbali.

Natáčení filmu Normal - Dagmar Havlová-Veškrnová

Tvůrci slibují, že se kromě jiného budeme bát. Měla jste při četbě scénáře a natáčení stejně mrazivý pocit?
Nemohu říct, že jsem se přímo bála, ale zvláštní význam tohoto hrůzného příběhu v historických souvislostech jsme si uvědomovali všichni.

Bojíte se ráda – myslím coby divák? Patříte k lidem, kteří si při hororu odpočinou, nebo k těm, co zavírají oči?
Já se na horory moc nedívám. A když už, při drastických scénách odcházím.

Můžete alespoň naznačit, jaký je vztah vaší záhadné hrdinky k postavě Milana Kňažka? Láska, strach, oddanost, zvyk, spojenectví – nebo se vyvíjí a mění?
Neviděla jsem definitivní podobu filmu. Natočili jsme toho hodně. Jsem sama zvědavá, jak má postava vyzní. Herci jsou nakonec vždycky v rukou střihačů. Já jsem postavu chápala jako bytost, u níž jsou na prvním místě láska, touha, poslušnost, poddajnost, vděčnost a šance žít rodinný život. Marie neví o manželových výletech. Jako by o nich ani vědět nechtěla.

REPORTÁŽ K FILMU NORMAL - DAGMAR HAVLOVÁ

Před kameru jste se vrátila po letech z docela jiného světa. Připadala jste si svobodnější, uvolněnější než v ostře sledované roli první dámy?
Ano. Připadala.

A jak vás přijali kolegové? Dávali najevo jistý ostych, nebo se chovali, jako kdybyste na Hradě nikdy nebyla?
Se staršími kolegy máme tytéž dobré vztahy jako kdykoli předtím. U mladších cítím značný respekt, ale jak doufám, je to respekt k mým hereckým výkonům, nikoli k mému manželskému svazku a postavení, které z něj vyplývá. 

Říká se, že jste nežádala žádné ohledy, výhody, privilegia. Vážně vás neláká vyzkoušet si, jak se zachází s hvězdami?
Větší radost mi dělá uznání za dobrou práci než nějaká hvězdná privilegia.

Dagmar HavlováBude tomu pětatřicet let, co jste poprvé stála před kamerou v Holkách z porcelánu. Vzpomenete si, co se vám tehdy honilo hlavou? Měla jste představu, kde byste chtěla být v roce 2009?
Neplánovala jsem předem žádnou závratnou kariéru. Dnes si uvědomuji, jaký význam pro mě mělo setkání s Jurajem Herzem. Děkuji za to Pánu Bohu.

Jak vůbec vypadaly holčičí sny dnešní Dagmar Havlové? Byla jste v nich princeznou, herečkou, lékařkou, chtěla jste mít farmu plnou zvířat, létat do vesmíru?
Byla jsem ve snech učitelkou, veterinářkou, psycholožkou. A toužila jsem po lásce a velké rodině.

Diváci si vás dlouho spojovali hlavně s komediemi, znají vaši slunečnou tvář plnou energie. Je těžké tak působit i "v civilu" jen proto, že se to od vás čeká?
Je to těžké v případě, že mě odvádějí jiné starosti a musím plnit nějakou předem smluvenou povinnost. To mě hodně vyčerpává a odebírá energii. Ale kdo je zvědavý na ustaraný, uštvaný obličej, že?

Dagmar HavlováDagmar Havlová

Ani herečka, ani první dáma si asi nemůže dovolit dát najevo zranitelnost. Jak to zvládne, aniž se obrní a zahořkne?
Někdy je to opravdu těžké. Je to zkouška sebeovládání.

Po Normalu se dají čekat další nabídky. Existují lidé, jimž natolik věříte, že byste s nimi šla do čirého experimentu?
Nabídky jsem měla před filmem Normal a možná je budu mít i po něm. Nevyhnu se žádnému žánru, pakliže budu přizvána někým, kdo mě přesvědčí o kvalitě svého záměru.

TRAILER K FILMU NORMAL

A naopak: komu věříte, když vás varuje před přílišnou důvěrou, spontánností a nadšením?
Několik takových lidí mám, ale občas neposlechnu ani je. Zuzana Bydžovská mi nedávno vyvrátila pověru, že se herečky bojí stárnutí; tvrdí, že věk naopak osvobozuje, protože ubývá toho, co dřív považovala za podstatné, že už spoustu věcí takzvaně neřeší.

Které věci už vás taky nedovedou rozházet?
Stárneme všichni. Jsem ráda, že mé stárnutí mi nedělá velké starosti.