Výtvarník Václav Cigler se odráží v jedné ze svých křišťálových plastik.

Výtvarník Václav Cigler se odráží v jedné ze svých křišťálových plastik. | foto: Jiří Benák

STAŘÍ MISTŘI: Cigler „hledá člověka“, navrhoval však i obložení metra

  • 0
Václav Cigler je považován za jednu z nejvýraznějších osobností celosvětového sklářského umění. Ve svém díle se zabývá hledáním člověka, jeho vztahu k sobě samému a k tomu, co ho přesahuje. Zároveň dlouhá léta učil nebo navrhoval šperky a luxusní hodinky.

Václav Cigler je považován za jednu z nejvýraznějších osobností celosvětového sklářského umění. Narodil se 21. dubna 1929 ve Vsetíně, kde navštěvoval tamější základní školu a gymnázium. Pro výtvarné umění se rozhodl až později, kdy odešel studovat sklářskou průmyslovku do Nového Boru. Poté v letech 1951-1957 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Josefa Kaplického. Zde mu byli spolužáky například Adriena Šimotová a Jiří John, později známí výtvarníci a členové umělecké skupiny UB 12.

SERIÁL Staří mistři

Bylo mu teprve šestatřicet let, když na bratislavské Vysoké škole výtvarných umení založil ateliér Sklo v architektuře. Ten vedl čtrnáct let a i díky tomu podstatným způsobem ovlivnil vývoj a charakter českého a slovenského uměleckého skla hned několika posledních generací. Současně s pedagogickou činností se věnoval i vlastní tvorbě.

V ní se Cigler zaměřuje na plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace osvětlovadel a šperků. Sem patří i jeho předloňský návrh na limitovanou sérii luxusních hodinek Spirála l.e. 85, které na zakázku vyrábí společnost Prokop & Brož. Pro pražské metro vytvořil v 80. letech několik skleněných artefaktů. Zachoval se však jediný - obložení stěn nástupišť ve stanici Náměstí republiky, tvořené dvoustěnnými tvarovkami z lehaného skla. Celou stanici zdobí 1204 těžkých bloků z roku 1985. Dalším veřejně přístupným Ciglerovým dílem je například visutá lávka Musea Kampa v Praze.

Výtvarník Václav Cigler

Od začátku 60. let pracuje na utopických projektech krajinných děl, jakýchsi prostorových úvah o krajině. A právě prostor je jedním z hlavních témat Ciglerových prací. Jejich efekt často spočívá v odrazu světla od vodní hladiny nebo rozměrných skleněných ploch. Jsou mezi nimi například skleněné lávky, na vodě plovoucí zrcadla, ale i obrovské obytné komplexy. Voda podobně jako světlo jsou pro Ciglera nositeli symbolických významů a prostředky k autorovu vyjadřování. Pro svůj monumentální charakter se však většina z těchto projektů, kterými u nás autor předjímal americký land art, své realizace nedočkala.

Pro celou Ciglerovu tvorbu je charakteristické hledání elementárního tvaru, základních struktur věcí a jejich vzájemných vztahů. Autorovi nejde jen o estetické vlastnosti jednotlivých objektů, ale především o to, jak vstupují do dialogu s konkrétním místem. Ve svém díle tak výtvarník usiluje o vytvoření objektu světlem spíš než jeho tvarem a barvou. „Dělám sklo, které nechce být uměním, ale prostředkem dívání a pozorování. Sklo je vzrušující materiál - je právě tak hmotou jako nehmotou, právě tak skutečné jako neskutečné. Právě tak svébytné jako sebe přesahující, a tak zpochybňující naši smyslovou zkušenost,“ vysvětluje světoznámý výtvarník.

Své práce představil na téměř dvou stech výstavách u nás i v zahraničí a získal za ně řadu ocenění. Jeho práce jsou zastoupeny v řadě soukromých i veřejných sbírek mimo jiné v Japonsku, Francii, Německu, Švýcarsku, Kanadě či Izraeli.

Václav Cigler žije a tvoří v prvorepublikové vile po Josefu Kaplickém na pražské Ořechovce. Jeho synem je architekt Jakub Cigler.