Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

STAŘÍ MISTŘI: Přece se nebudu v důchodu flákat. Sochaře proslavilo Expo

  0:58aktualizováno  0:58
Výstava Expo 58 v Bruselu znamenala pro tehdy třicetiletého sochaře Josefa Klimeše zásadní průlom. Jeho železná plastika ze vstupní haly československého pavilonu získala nejvyšší ocenění Grand Prix. Klimeš však pracuje se všemi materiály – od sádry po měděný plech.

Od šedesátých let se sochař zabývá figurální tvorbou i realizacemi pro architekturu. Mezi autory druhé poloviny 20. století má snad nejvíce děl umístěných ve veřejném prostoru. | foto: Jiří Benák

Akademický sochař Josef Klimeš se narodil 15. ledna 1928 v Měříně na Moravě. Když mu bylo osm let, zemřel mu tatínek. To on mohl za Klimešův vztah k umění. „Otec byl malorolník, měl dvě krávy. Maloval po nedělích jako amatér. Dělal kopie obrazů z reprodukcí a asi měl i talent. Odmala pro mě bylo malování vznešenou činností,“ řekl sochař iDNES.cz.

SERIÁL Staří mistři

V roce 1947, kdy odmaturoval na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí, si podal přihlášku na pražskou Akademii výtvarných umění. Zkoušku neudělal, a tak šel studovat na Filozofickou fakultu obor Dějiny umění a estetika. Soukromě také navštěvoval sochařský kurz u profesora Karla Lidického. Po dvou letech už ho na Akademii přijali. Studoval v ateliéru Jana Laudy, který může také za Klimešův první úspěch. „Profesor Lauda byl vyzván, aby udělal sochu pro československý pavilon na mezinárodní výstavě Expo 58 v Bruselu. Řekl však, že dá dohromady tým ze svých bývalých žáků a že za ně ručí,“ vzpomíná Klimeš.

Pro vstupní halu pavilonu vytvořil železnou plastiku nazvanou Každý má právo na vzdělání. Klimešův bratr tehdy žil v zahraničí, takže mladého sochaře jako jediného z vystavujících autorů do Bruselu nepustili. Klimešova plastika získala nejvyšší ocenění Grand Prix. „Původně to mělo být z kamene, ale architekti mi řekli, že by se to probořilo. A tak jsem neřešil výtvarný problém ale to, jak objekt odhmotnit,“ připomněl vznik oceněného díla.

Sochař Josef Klimeš

Od šedesátých let se sochař zabývá figurální tvorbou i realizacemi pro architekturu. Mezi autory druhé poloviny 20. století má snad nejvíce děl umístěných ve veřejném prostoru, ať už jde o menší bronzové busty, ženská torza nebo monumentální betonové plastiky. „Za bolševika bylo obvyklé, že si architekt vybíral sochaře. Spolupracoval jsem se slavným Karlem Filsakem. Ten byl hodně činný, a tak mám svých realizací docela dost,“ vysvětluje výtvarník.

Mezi jeho nejznámější díla patří betonová plastika Rovnováha (1989) na bránické straně Barrandovského mostu v Praze, která je svými rozměry 6 x 14 metrů jednou z největších v Česku. Dalšími rozměrnými díly jsou například Oblé kameny (1977) z nehodívského mramoru u karlovarského hotelu Thermal nebo dřevěný nástěnný reliéf v budově československého velvyslanectví v Káhiře (1979). Z menších děl jsou to kovové busty výtvarníka Jiřího Trnky nebo kunsthistorika Antonína Matějčka (obě v Praze). Klimešova bronzová socha Pohár byla v roce 1990 vybrána jako dar papeži Janu Pavlu II. při jeho první návštěvě Prahy.

Josef Klimeš pracuje s nejrůznějšími materiály od tradiční sádry, hlíny a kamene až po tepané portréty z tenkého měděného plechu. „Není sochařský materiál, se kterým bych nepracoval. Je pravda, že sochu od začátku dělám pro nějaký materiál a na něj také myslím po celou dobu té práce,“ říká. Klimešovy práce jsou zastoupeny ve sbírkách většiny významných galerií a muzeí po celém Česku.

Sochař bydlí v Praze na Veleslavíně, nedaleko od zimního stadionu Hvězda. Zde hrál čtyřicet let hokej v amatérském týmu složeném jen z výtvarníků. Svůj ateliér si nedávno přestěhoval z Letné do Dejvic a ke své současné tvorbě s nadsázkou dodává: „Slušnej chlap by se na to v mém věku už měl vykašlat. Ale bylo by mně líto se v důchodu jen tak flákat.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Z dokumentu Exit Through the Gift Shop
DJ omylem prozradil Banksyho identitu. Je to vážně člen Massive Attack?

Britský DJ Goldie si pustil pusu na špacír a v rozhovoru pro podcast Distraction Pieces se podřekl, že tajemným autorem graffiti Banksym je ve skutečnosti...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.