Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

STAŘÍ MISTŘI: Přece se nebudu v důchodu flákat. Sochaře proslavilo Expo

  0:58aktualizováno  0:58
Výstava Expo 58 v Bruselu znamenala pro tehdy třicetiletého sochaře Josefa Klimeše zásadní průlom. Jeho železná plastika ze vstupní haly československého pavilonu získala nejvyšší ocenění Grand Prix. Klimeš však pracuje se všemi materiály – od sádry po měděný plech.

Od šedesátých let se sochař zabývá figurální tvorbou i realizacemi pro architekturu. Mezi autory druhé poloviny 20. století má snad nejvíce děl umístěných ve veřejném prostoru. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Akademický sochař Josef Klimeš se narodil 15. ledna 1928 v Měříně na Moravě. Když mu bylo osm let, zemřel mu tatínek. To on mohl za Klimešův vztah k umění. „Otec byl malorolník, měl dvě krávy. Maloval po nedělích jako amatér. Dělal kopie obrazů z reprodukcí a asi měl i talent. Odmala pro mě bylo malování vznešenou činností,“ řekl sochař iDNES.cz.

SERIÁL Staří mistři

V roce 1947, kdy odmaturoval na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí, si podal přihlášku na pražskou Akademii výtvarných umění. Zkoušku neudělal, a tak šel studovat na Filozofickou fakultu obor Dějiny umění a estetika. Soukromě také navštěvoval sochařský kurz u profesora Karla Lidického. Po dvou letech už ho na Akademii přijali. Studoval v ateliéru Jana Laudy, který může také za Klimešův první úspěch. „Profesor Lauda byl vyzván, aby udělal sochu pro československý pavilon na mezinárodní výstavě Expo 58 v Bruselu. Řekl však, že dá dohromady tým ze svých bývalých žáků a že za ně ručí,“ vzpomíná Klimeš.

Pro vstupní halu pavilonu vytvořil železnou plastiku nazvanou Každý má právo na vzdělání. Klimešův bratr tehdy žil v zahraničí, takže mladého sochaře jako jediného z vystavujících autorů do Bruselu nepustili. Klimešova plastika získala nejvyšší ocenění Grand Prix. „Původně to mělo být z kamene, ale architekti mi řekli, že by se to probořilo. A tak jsem neřešil výtvarný problém ale to, jak objekt odhmotnit,“ připomněl vznik oceněného díla.

Sochař Josef Klimeš

Od šedesátých let se sochař zabývá figurální tvorbou i realizacemi pro architekturu. Mezi autory druhé poloviny 20. století má snad nejvíce děl umístěných ve veřejném prostoru, ať už jde o menší bronzové busty, ženská torza nebo monumentální betonové plastiky. „Za bolševika bylo obvyklé, že si architekt vybíral sochaře. Spolupracoval jsem se slavným Karlem Filsakem. Ten byl hodně činný, a tak mám svých realizací docela dost,“ vysvětluje výtvarník.

Mezi jeho nejznámější díla patří betonová plastika Rovnováha (1989) na bránické straně Barrandovského mostu v Praze, která je svými rozměry 6 x 14 metrů jednou z největších v Česku. Dalšími rozměrnými díly jsou například Oblé kameny (1977) z nehodívského mramoru u karlovarského hotelu Thermal nebo dřevěný nástěnný reliéf v budově československého velvyslanectví v Káhiře (1979). Z menších děl jsou to kovové busty výtvarníka Jiřího Trnky nebo kunsthistorika Antonína Matějčka (obě v Praze). Klimešova bronzová socha Pohár byla v roce 1990 vybrána jako dar papeži Janu Pavlu II. při jeho první návštěvě Prahy.

Josef Klimeš pracuje s nejrůznějšími materiály od tradiční sádry, hlíny a kamene až po tepané portréty z tenkého měděného plechu. „Není sochařský materiál, se kterým bych nepracoval. Je pravda, že sochu od začátku dělám pro nějaký materiál a na něj také myslím po celou dobu té práce,“ říká. Klimešovy práce jsou zastoupeny ve sbírkách většiny významných galerií a muzeí po celém Česku.

Sochař bydlí v Praze na Veleslavíně, nedaleko od zimního stadionu Hvězda. Zde hrál čtyřicet let hokej v amatérském týmu složeném jen z výtvarníků. Svůj ateliér si nedávno přestěhoval z Letné do Dejvic a ke své současné tvorbě s nadsázkou dodává: „Slušnej chlap by se na to v mém věku už měl vykašlat. Ale bylo by mně líto se v důchodu jen tak flákat.“

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.