Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Staré rodinné filmy popisují Soukromé století

  3:37aktualizováno  3:37
"Malé dějiny" nezkreslené politickou propagandou představí ode dneška na ČT osmidílný cyklus Soukromé století.

Soukromé století - z epizody Líbám tě a miluji | foto: Česká televize

Týž den na filmovém pásu může vypadat úplně jinak.  V oficiálním dokumentu přijíždí státní návštěva, otvírá se podnik, sportovec přebírá medaili. Ale v rodinném filmu ze soukromého archivu je to den, kdy se šlo na výlet či se slavila svatba.

Zatímco ve světě mají "domácí" filmy své sběratele, fanoušky i přehlídky, v Česku se o téhle vlně dlouho nevědělo. Až roku 1992 vezl tehdejší dramaturg ČT Petr Sládeček na festival amatérského filmu do belgického Charleroi díla našich talentů – a teprve na místě zjistil, že tu jde o jiné filmy: sběratelské.

"Věděli, že u nás za první republiky lidé točili, že vycházely dva časopisy pro kinoamatéry. A ptali se, kdo v Česku ty staré rodinné filmy od potomků sbírá. Přiznal jsem, že nikdo. Tehdy jsme s Janem Šiklem vymysleli Archiv soukromé filmové historie," vzpomíná Sládeček.

Sám si brzy zvolil jinou dráhu, ale Šikl vytrval a po patnácti letech sbírá ceny doma i ve světě. Soukromé století, v němž představuje dějiny jako intimní lidské příběhy, přináší jiný pohled než státní archivy.

SOUKROMÉ STOLETÍ
speciál ČT k dokumentární sérii najdete ZDE

Předchůdci vyznavačů "home videa", jež je dnes běžné a plní zásobárny pořadů typu Neváhej a toč!, točili od 20. let minulého století; patřili hlavně ke střední společenské třídě. Archiv soukromé filmové historie teď dochované filmy shromažďuje a přepisuje na digitální záznam – zdarma, pokud majitelé umožní i pořízení kopie pro archiv.

Tak vznikla série Soukromé století. Zahájí ji Král Velichovek, dokument z pozůstalosti statkáře Karla Seissera, jenž hospodařil v pohraničí s ženou a třemi dcerami; po válce celou rodinu vystěhovali do Německa. Na jeho příběh naváže pohled jeho dcery Evy Tatíček a Lili Marlén.

Další díly představí výstředního sochaře Vincence Havla, jenž vytvořil sochu Klementa Gottwalda, osud dvou generací rodiny Čvančarů z let 1920–1970 vrcholící emigrací do vysněné země westernů či naopak zázemí přesvědčeného komunisty, skladatele Václava Felixe.

Domácí filmové archivy otevře i rodina Šechtlů, jež měla fotoateliér, či ruský rod Popovů, jenž před více než sedmdesáti lety emigroval do Prahy. Závěrečný Nízký let pak vypráví o pilotovi, jeho velké lásce, sklonu k alkoholu a smrtící tragédii.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Josef Vinklář v televizním snímku Vzpomínka na Hamleta (útržek norský)
TELEVIZIONÁŘ: Jak nevinný vrah Hamletova otce potká zajímavou Brožovou

Takzvaná alternativní historie sice pořád letí, jenže její autoři vesměs omílají politické teze: co by bylo, kdyby Německo vyhrálo válku, kdyby Hitler dnes...  celý článek

Šatník z hudební romance Hříšný tanec (1987) je vlastně docela jednoduchý: bílé...
Baby nebude sedět v koutě. Před třiceti lety vyhrál Hříšný tanec

Nikdo do něj nevkládal velké naděje ani peníze. Jenže Hříšný tanec, natočený za pouhých šest milionů dolarů, se 21. srpna 1987 stal jedním z největších letních...  celý článek

Rok 1992 přinesl trhák Terminátor 2: Den zúčtování.
Nejuctívanější díl Terminátora se vrací ve 3D, šesté pokračování na obzoru

Třiatřicet let poté, co se zrodila sci-fi série s Arnoldem Schwarzeneggerem, ožije nejuctívanější, druhý díl Terminátora v trojrozměrné verzi. Do amerických...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.