Ti slavní Divišovi Kašpaři pocházejí z poloviny osmdesátých let, z doby, kdy se Stanislav Diviš stal jednou z nejvýraznějších osobností české malby. Dnes je vedoucím ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a nadále tvoří. V jeho tvorbě se stále opakují barevné plochy, linie a do jisté míry formální, a přesto intuitivní řád pro jejich skladbu. Velká částečná Divišova retrospektiva ve Wannieck Gallery se jmenuje Kostky jsou vrhnuty.
Připlouvá superkačer
Retrospektiva je to opravdu částečná, nezahrnuje tedy všechna autorova období a důležité cykly, to však nebylo evidentně jejím záměrem. Je postavená jako srovnání souborů z první půle autorovy tvorby s těmi současnými. Poprvé jsou zde vystaveni všichni Kašpaři, první Divišův cyklus, který namaloval v době, kdy ho komunistická zvůle jako nepohodlného studenta pochybným způsobem vyloučila z Akademie výtvarných umění.
Vedle nich výstava prezentuje i několik obrazů z cyklu inspirovaného křesťanskou mytologií (Golgota, Prorok), které vznikaly paralelně s Kašpary nebo krátce po nich. Začátek 90. let je ve Vaňkovce zastoupený cyklem Spartakiáda 90 a souborem Dalších dvanáct souborů. Reminiscencí spartakiádních souřadnic je pak o desetiletí starší výtvarná Vzpomínka na Spartakiádu 90.
Zvláštní skupinu tvoří obrazy inspirované dětskými malůvkami Divišova syna – Superkač je obří kačer na modrém pozadí se špuntem pod ocasem, Křížáci jsou čtyři želvy ninja uprostřed arabské architektury. Ty jsou zároveň jedněmi z mála konkrétních obrazů na výstavě. Divišova tvorba bývá označována jako vědecký realismus – jejím základem je vždy vizuální systém, seskupení prvků opakující se podle vybraného klíče, tabulky či kódu.
Kašpaři na přechodu
Výstava Kostky jsou vrhnuty představuje i nejnovější Divišovu práci, cykly Nechtěné doteky – skrytá krása a Příběhy vládců z roku 2009 a o rok mladší Zbytky. Důstojný industriální prostor Wannieck Gallery však nedává vyniknout Kašparům, které kvůli svému členění trhá na dvě části.
Všechny výstavy tu vlastně vypadají instalačně úplně stejně – jako obrazy pověšené v řadě za sebou. Samozřejmě že Divišova práce je suverénní a vidět Funkcionáře na hoře Arbat, Kašpary na přechodu nebo Subtraktivní tvoření barev je fascinující.
Divišovi uspořádala před pěti lety velkou retrospektivu Východočeská galerie v Pardubicích. Záměrem Wannieck Gallery nebylo ji zopakovat nebo jen obohatit o nejnovější díla, ale ukázat, nakolik autor ve své aktuální tvorbě vychází ze svých starých postupů a nakolik je obohacuje. A to se povedlo – i když se v zásadě chronologickou instalací musí návštěvník několikrát vracet, aby srovnání získal.
Stanislav Diviš: Kostky jsou vrhnuty
Wannieck gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno. Výstava trvá do 6. června.
Hodnocení MF DNES: 70 %
