Programový ředitel Českého rozhlasu Josef Havel tvrdí: "Vltava prostě nemůže být tou vznešenou dámou, na niž se bojíte podívat. Chceme z ní vybudovat živější stanici evropského typu, která bude mapovat nejen kulturu prověřenou tisíciletími, ale i tu současnou."
Už však zaznívají hlasy, zda se tím třetí stanice Českého rozhlasu nezačne proměňovat ve Vltavu komerčnější a středněproudovou. "Nehrozí, že se tam za chvíli setkáme s Hůlkou a se skupinou Lunetic?" ptal se na tiskové konferenci jeden z novinářů. "To opravdu nehrozí - nicméně třeba i v taneční hudbě najdete spoustu opomíjených oblastí," ujišťuje nový šéfredaktor Vltavy Lukáš Hurník, který byl do funkce oficiálně jmenován 1. května. "Poměr mezi hudbou a uměleckým slovem a publicistickou se nemění. I nadále se budou vysílat také oratoria a nákladné přímé přenosy."
Novinkou je hodinový magazín Čajovna s podtitulem Samovar mladé generace; má přinášet reportáže, dokumenty, taneční hudbu, rock či world music. Obohacením chce být půlhodinový Jazzofon pro zájemce o klasický jazz, živě moderovaná relace o kulturních aktualitách pojmenovaná Spektrum nebo komponované Artefakty - v tříhodinových večerech od pondělí do soboty bude čas na přenosy koncertů, rozhlasové hry, opery i literaturu. Na osvědčenou řadu Život, osudy a osobnosti naváže cyklus Osudy. Právě v této relaci zazní i vzpomínky českého básníka, spisovatele a izraelského diplomata Viktora Fischla, který 30. června slaví devadesátiny.
|
Co se změní na stanici Vltava |
| * Snadnější a přehlednější orientace ve vysílání (obdobný typ pořadů ve stabilních časech, nový styl moderování, nové zvukové předěly) |
| * Více klasické hudby a jazzu |
| * Nové publicistické a hudební pořady pro mladé posluchače |
| * Kompletní kulturní servis |
| * Rozhlasové hry a dokumenty v nových časech |
Podobně je tomu i s dalšími žánry. Některé ustálené pořady mění své časy: kupříkladu koncertní Matiné se posouvá z 9.35 na 10.15, Musica moderna skočila z podvečerního času na hodinu před půlnocí a ranní kulturní servis Mozaika je o půl hodiny delší. Tyto rošády podle Hurníka odrážejí výzkumy veřejného mínění.
Nové schéma se obešlo bez nového finančního balíku. Počet zaměstnanců stanice se zredukoval ze 101 na 94.
Úvahy o novém formátu se podle Hurníka vyrojily v polovině loňského roku, kdy Vltavu denně poslouchalo pětašedesát tisíc lidí. "S tím jsme spokojeni nebyli - jsou určité alarmující hranice." Šéfredaktorka Vltavy Blanka Stárková v srpnu začala pracovat na změnách, na konci února však byla takřka ze dne na den odvolána a na její místo nastoupil právě hudební dramaturg a skladatel Lukáš Hurník.
Poslechovost Vltavy po kritickém propadu začala stoupat; v současnosti čítá 80 tisíc lidí denně a podíl na trhu má 0,9 procenta. Šéfové začnou být spokojeni u čísla sto tisíc. Argumentují obdobnou finskou stanicí Radio Ylen Ykkönen (na tamějším trhu má podíl osm procent) a rakouskou Ö1 (asi čtyři procenta). Vzorem po obsahové i formální stránce se Vltavě stalo belgické Radio Clara; to dosahuje půldruhého procenta.
Nejsilnější publikum Vltavy tvoří podle Hurníka lidé od 45 do 60 let, zanedbatelné však není ani množství posluchačů mladších třicítky - tvoří zhruba čtvrtinu publika. Nejčastěji si Vltavu ladí architekti, doktoři, učitelé, výtvarníci a především lidé, kteří ke své práci využívají počítač - počet těchto lidí prý narůstá doslova měsíc od měsíce.
