Tuzemský divák si vzpomene na šokující dokumenty Wiktora Grodeckého o chlapecké prostituci a z nich odvozenou hranou Mandragoru. Oč tu byl Grodecki, byť neobratně, věrnější skutečnosti, o to je Schumacher formálně rafinovanější. Ale třeba v obrazové stylizaci vyžilé přezdobené dekadence, v níž se povaluje "Jim Jarmusch pornografických filmů" v podání Petera Stormara, se představa obou tvůrců překvapivě shoduje - dokonce se Stormare typově podobá Grodeckého hrdinovi, skutečnému autorovi odpudivých videosnímků z pražského podsvětí.
Příběh sám je bohapustý model drsné školy. S tím rozdílem, že soukromý detektiv (neměnný Nicolas Cage) skrývá ženu a dcerku a že se při pátrání po zmizelé dívce, kterou má na svědomí právě pornografický gang, citově angažuje daleko víc než třeba Phil Marlowe. Jistě, Schumacher obaluje v podstatě standardní případ velmi účinnou atmosférou: jednak pomocí skvělé hudby, jednak výtvarnou melancholií padajícího listí, ubohých pajzlíků, obskurních obchůdků pro pány či dojemně laciných relikvií, v nichž trpně přežívá matka oběti. Zvláštní příchuť humoru tu plyne zejména z "odborného" slovníku té prapodivné branže, kde zákazníkům nabízejí: "Nechcete samohybnou vagínu? Přijďte, kdyby se vám šikla..." Rozpačitě štítivá trapnost i užaslá bezradnost, které Cageův mlčenlivý hrdina bloudící zašlým labyrintem úchylek prozradí nanejvýš kradmou proměnou tváře, ovšem brzy ustoupí méně subtilním požadavkům thrilleru. Počne se mučit a zabíjet, což přináší řadu pochybností. Nejenže detektiv tradičně zcela opomine policii, ale brutální mstou poruší také mravní kodex kladného hrdiny. Nadto finální souboj snese na hromadu snad všechny rekvizity, jež si žánr za dlouhé roky vypěstoval: noc, bouři, déšť, hřbitov, zlověstnou tvář pod maskou. Je to dekorativní podívaná, v níž průhledně artistní efekty lakují pornosvět na umění.
Příběh sám je bohapustý model drsné školy. S tím rozdílem, že soukromý detektiv (neměnný Nicolas Cage) skrývá ženu a dcerku a že se při pátrání po zmizelé dívce, kterou má na svědomí právě pornografický gang, citově angažuje daleko víc než třeba Phil Marlowe. Jistě, Schumacher obaluje v podstatě standardní případ velmi účinnou atmosférou: jednak pomocí skvělé hudby, jednak výtvarnou melancholií padajícího listí, ubohých pajzlíků, obskurních obchůdků pro pány či dojemně laciných relikvií, v nichž trpně přežívá matka oběti. Zvláštní příchuť humoru tu plyne zejména z "odborného" slovníku té prapodivné branže, kde zákazníkům nabízejí: "Nechcete samohybnou vagínu? Přijďte, kdyby se vám šikla..." Rozpačitě štítivá trapnost i užaslá bezradnost, které Cageův mlčenlivý hrdina bloudící zašlým labyrintem úchylek prozradí nanejvýš kradmou proměnou tváře, ovšem brzy ustoupí méně subtilním požadavkům thrilleru. Počne se mučit a zabíjet, což přináší řadu pochybností. Nejenže detektiv tradičně zcela opomine policii, ale brutální mstou poruší také mravní kodex kladného hrdiny. Nadto finální souboj snese na hromadu snad všechny rekvizity, jež si žánr za dlouhé roky vypěstoval: noc, bouři, déšť, hřbitov, zlověstnou tvář pod maskou. Je to dekorativní podívaná, v níž průhledně artistní efekty lakují pornosvět na umění.
|
8 mm (USA 1999) | |
| režie | Joel Schumacher |
| scénář | Andrew Kevin Walker |
| hrají | Nicolas Cage, Peter Stormare a další |
| distribuce | Falcon |
| čas | 124 minut, titulky |
