Ve sportu by se řeklo, že s přestupem do jiného klubu převlékli borci dres a změnili styl hry. Fanoušky to zaskočí. I u seriálu.
Zatímco v Redakci, kterou společnost Dramedy točila pro Novu, bylo živo a veselo, u Horákových, jež vyrábí pro Českou televizi, je spíše srdceryvno. Zatímco Redakce zkoušela kultovní zábavu pro nové generace, Horákovi se vracejí k tradičnímu publiku. Což může být dáno typem zakázky a dramaturgie, ale proč jít hned ve všem na ruku?
Přinejmenším první díl měl veškeré nectnosti české seriálové tradice. Zaprvé příliš dlouhý a pomalý rozjezd - kdy už se naučíme, že nejdřív se něco zásadního stane, nejlépe bouchne, a teprve když se divák chytí, je čas vysvětlovat? Zadruhé píseň - zní stejně utahaně jako její sestry v romantických seriálech.
Zatřetí jazyk - až na trefné sourozenecké charakteristiky „intoška a barbína“ si neumí vybrat mezi češtinou spisovnou a hovorovou, takže vzniká jakýsi rozpačitý hybrid, který nejde do úst dětem ani dospělým. Začtvrté dialog - rychlé vtipné přestřelky, mateřské mléko sitcomů, nahradilo obecné tlachání. Zapáté situace - místo grotesky se vaří z bakalářských sedánek u večeře a u televize.
Až v půli se objeví půvabně bizarní „zpěvák“ či nosné školní rozbroje, ale to už se zase utíká k slzavým rozpravám o rodinné sounáležitosti. Zkrátka na švih a nadsázku Redakce si Horákovi netroufli. Zatím.
Kdyby totiž skočili rovnýma nohama do druhého dílu, kde se řeší první sex a v němž Igor Bareš září coby „táta mimozemšťan“ zkoušející na zaskočených dětech citovou výchovu včetně polibků, udělali by lepší dojem. Tam už se totiž klube umění trapasu, na němž žánr stojí.
Naděje tedy trvá, jestliže si doma u Horáků přiznají, že jsou na světě kvůli radosti a hravosti. Na sladkobolné výlevy mají české televize jiné specialisty.
Horákovi
ČR, režie Tomáš Krejčí a Katarína Šulajová. Hrají Igor Bareš, Lucie Benešová, Jana Šulcová, Jan Hraběta, 65 minut, díl I. a II.
Hodnocení MF DNES: 50 %
