Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Srdce na Hradě nečekaně zhaslo

  9:32aktualizováno  9:32
Pražané, kteří ve čtvrtek krátce po půlnoci kráčeli Prahou, se divili, kde je nová dominanta Hradčan - v noci nepřehlédnutelné obrovské neonové srdce výtvarníka Jiřího Davida. Pulzující dílo totiž nesvítilo. Autor tvrdí, že to byl atentát, neboť někdo přesekl elektrický kabel s vysokým napětím. "Považuji tento krok za počin kulturního terorismu, který nemá v historii českého výtvarného umění obdoby," vyjádřil David. Ve čtvrtek odpoledne byla závada opravena a srdce opět svítí.

Podle některých zpráv kabely přesekala skupina mladíků, kterým se dílo nelíbí. Správa Hradu však tvrdí, že šlo o technickou poruchu.

Srdce začalo pulzovat 17. listopadu

Hradčanské panorama v Praze získalo v neděli 17. listopadu večer novou, byť dočasnou dominantu: červené svítící neonové srdce velké patnáct na patnáct metrů. Jeho autorem je  výtvarník Jiří David. Tuto pulzující atrakci slavnostně rozsvítil prezident Václav Havel. „Shodou okolností je to v předvečer zasedání NATO. Já ale nejsem umělec pro NATO. Není to ani k 17. listopadu, ani to není adorace Václava Havla,“ říká rezolutně šestačtyřicetiletý Jiří David.

Uznává však, že bez Havlovy podpory by jeho instalace nevznikla. K prezidentovi navíc odkazuje jak symbol srdce, který Havel připojuje ke svému podpisu, tak doba, po kterou bude svítit; zhasne v době Havlova odchodu z Hradu.

David vloni na střechu pražského Rudolfina umístil světelný objekt s názvem Záře. Měl podobu trnové koruny. Na nynější Srdce na severní věži baziliky sv. Jiří by v budoucnu měl navázat třetí projekt. „Bude to takové završení trojúhelníku na těle Prahy,“ říká multimediální umělec, jenž se na české scéně prosadil jako člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví.

Glosu k tématu čtěte ZDE
Na Srdce Jiří David údajně těžko sháněl peníze. Stálo kolem dvou milionů korun a sponzoři raději dávali ruce pryč, neboť akce jim přišla příliš politická. David projekt bere i jako vzkaz ministru kultury Pavlu Dostálovi, který po povodních prohlásil, že živá kultura bude muset ustoupit opravám památek: „Živá kultura nevzniká jen proto, že ji stát povolí nebo zaplatí.“ Stát bude financovat pouze proud objektu, jenž se vyrovná napájení šesti stovek stowattových žárovek.

Jiří David nemá rád termín „umění ve veřejném prostoru“. Srdce označuje jako kontextuální umění, které není determinováno galerijním prostorem, ale má smysl a význam v souvislostech konkrétního místa a jeho paměti. „Je to zprofanovaný, banální, kýčovitý symbol. Avšak na konkrétním místě má nezaměnitelný ráz,“ dodává David.

Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem.

Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.