Scénář k filmu Hank a Mike - uváděnému se sloganem "růžoví, nasraní a nezaměstnaní" - se zrodil z prostého důvodu.
"Velikonočních filmů, a obzvláště těch, kde zajíčci pijí alkohol, kouří a nadávají, je velmi, velmi málo. Jen se pořádně podívejte, co nabízí ve vaší videopůjčovně - ve srovnání s jinými svátky se Velikonoce ve filmech úplně ignorují," míní tvůrci.
Nejlépe jejich pohnutky vystihuje replika jednoho z hrdinů: "Velikonoce jsou svátek druhé kategorie." Hank a Mike to ovšem mají změnit. A ať Santa Claus je, či není úchyl, měl by se mít na pozoru.
TRAILER K FILMU HANK A MIKE
Ať už vypadá zápletka sebedivněji, jde v podstatě o příběh o síle přátelství. Když jsou oba kamarádi pro neefektivitu vyhozeni z práce, jejich cesty se rozdělí a bude už jen na nich, zda si uvědomí, že přátelství je víc než práce, kterou milují.
Nápad vytvořit charaktery dvou tvrdě pracujících velikonočních zajíčků vznikl už před deseti lety. Herci a scénáristé Thomas Michael a Paolo Mancini tehdy společně s režisérem Matthiewem Klinckem pracovali na komediálním seriálu Y B Normal? (Proč být normální?).
Kdo tehdy s myšlenkou zajíčků přišel, není úplně jasné. Jisté ale je, kdo se do role okamžitě vžil a procedil mezi zuby: "Zasraný děti a jejich zasraná čokoláda!" Byl to Thomas Michael.
Z televize na plátno
V tu chvíli se Hank a Mike stali realitou - vznikl krátký film. Michael hrál Hanka, Mancini hrál Mika a Klinck je režíroval. Z televizní scénky se pak dva zkrachovalí plyšáci dostali do krátkého filmu, pak do živého komediálního výstupu a nakonec do celovečerního filmu.
Před čtyřmi lety se totiž scénář dostal do rukou producenta Nicholase Tabarroka. "Thomas mi přinesl scénář a první, co mě po jeho přečtení napadlo, bylo, že je to absolutně unikátní příběh," vzpomíná Tabarrok.
"Nikdy jsem nic podobného neviděl - ani na papíře, ani na plátně - ani jsem o ničem podobném neslyšel. A právě to je výjimečné - mít v ruce scénář, který se ani zdaleka ničemu nepodobá," rozplývá se producent.
Příběh Hanka a Mika se odehrává ve světě, kde pohádkové bytosti žijí bok po boku s lidmi. Zajíčci jsou prostě pracující, stejně jako zedníci nebo hasiči, a nemají žádné nadpřirozené schopnosti. Jsou to prostě obyčejná stvoření, která se liší jen tím, že mají větší slabost pro mrkev než ostatní.
Nejdřív legrace, potom holky
"Ve filmu spoustu lidí urážíme, ale je to vyvážené. Když Hank někoho urazí, Mike je utěší. Navíc Hanka za jeho hrubé chování nikdo nechválí, naopak, vždycky přijde odplata. Ale někdy prostě udělá přesně to, co je potřeba," popisuje Michael.
Michael a Mancini se znají už od počátků devadesátých let a společný smysl pro humor spolu s úspěchem prvního televizního skeče je nakonec "donutil" odejít z vysoké školy, aby se komediím mohli věnovat naplno.
"Uchýlili jsme se ke komedii, byl to náš obranný mechanismus, protože jsme se jinak neuměli bavit s holkama," líčí Michael. "Aby bylo jasno - pak jsme si to pochopitelně vynahradili," dodává.
