"Máme připravené desítky písní a jejich pořadí rádi měníme. Skoro každý koncert je jiný. Ale někdy se rozhodnu pro změnu a kapela mi musí odezírat ze rtů, aby mohla rychle naskočit," řekl padesátník Springsteen, z jehož mladých očí sálala radost i chuť do muziky a který si dobře pamatoval předloňský sólový koncert v Praze.
"Hrálo se mi skvěle a rád bych znovu přijel," dodal.
Pokud by k tomu došlo, má k dispozici E Street Band v nejsilnější sestavě, jakou si lze od roku 1973 představit. Po Springsteenově boku stojí kytaristé Steve Van Zandt a Nils Lofgren, kteří formovali rockovou podobu kapely stejně jako mohutný černošský saxofonista Clarence Clemons, bez jehož sóla si nelze představit hit Born To Run. U kláves sedí skoumalovský kliďas Roy Bittan a mladší Danny Federici, baskytary se chopil Gary Tallent, bicí soupravu obsluhuje pádný Max Weinberg. Ve skupině nechybí ani Bossova žena, zpěvačka, kytaristka nebo perkusistka Patti Scialfa.
E Street Band působil jako útočné rock'n'rollové družstvo, semknuté do jednoho šiku. A tak měl Springsteen po prvních tónech vídeňského koncertu všech třináct tisíc diváků v hrsti, aniž potřeboval vizuální nebo zvukové triky. V drtivém nástupu zazněla i prastará skladba Darkness On The Edge Of Town. Pak kapela zvolnila tempo, Springsteen ztlumil svůj chraptivý srdcerváčský hlas a s ženou Patti dozpívali melodii Mansion On The Hill, stojíce u sebe jako dvě hrdličky. Úvod táhlé písně The River, již kdysi převzal Vladimír Merta, obstaralo Clemonsovo smutné saxofonové sólo i Bittanova klávesová předehra, publikum se přidalo ke zpěvákovi a zpívalo s ním refrény. Píseň Youngstown poskytla prostor Van Zandtovi pro kvílivé sólo, zatímco skladba Murder Incorporated zněla jako metal: všechny nástroje přešly do ofenzivy a rváčsky rozpumpovaný Springsteen "hobloval" kytaru jako zamlada. Ještě než hudba dozněla, nedočkavý zpěvák skočil rovnou do další písně s odpočítáváním "one, two" a strhl s sebou kapelu. To se v řetězci rychlých kousků opakovalo několikrát. E Street Band se občas jakoby stylově propadal do padesátých let k dřevním rock'n'rollovým melodiím nebo zlahodňoval muziku prvky country ro-cku. Dlouhá jízda skupiny, ve které dostala prostor čerstvější píseň The Ghost Of Tom Joad, byla ukočena skladbou Light Of Day.
Avšak Springsteen si jen v zákulisí vyměnil propocenou košili a přiběhl s přídavky. Melodii Hungry Heart zpívala hala zpočátku sama, Boss jen kráčel spokojeně po pódiu a kynul lidem do rytmu. Na ohlasy výbušného hitu Born To Run si nechal v hale rozsvítit, aby viděl, jak všichni skáčou, zatímco dívky v předních řadách mávaly americkou vlajkou. Dalo by se čekat, že kapela spustí Born In The U.S.A., ale tuto "pecku" Bossův tým v přídavcích neměl. A tak se alespoň vystřídali všichni u mikrofonu, aby zazpívali rozlučkovou ukolébavku Land Of Hope And Dreams...
Po vídeňské zastávce pokračuje Sprigsteenovo turné do švýcarského Curychu a francouzského Lyonu.
Také květen a červen stráví Američané na starém kontinentu. Pak, ve Springsteenově rodném New Jersey, odstartují americkou část turné.
"Hrálo se mi skvěle a rád bych znovu přijel," dodal.
Pokud by k tomu došlo, má k dispozici E Street Band v nejsilnější sestavě, jakou si lze od roku 1973 představit. Po Springsteenově boku stojí kytaristé Steve Van Zandt a Nils Lofgren, kteří formovali rockovou podobu kapely stejně jako mohutný černošský saxofonista Clarence Clemons, bez jehož sóla si nelze představit hit Born To Run. U kláves sedí skoumalovský kliďas Roy Bittan a mladší Danny Federici, baskytary se chopil Gary Tallent, bicí soupravu obsluhuje pádný Max Weinberg. Ve skupině nechybí ani Bossova žena, zpěvačka, kytaristka nebo perkusistka Patti Scialfa.
E Street Band působil jako útočné rock'n'rollové družstvo, semknuté do jednoho šiku. A tak měl Springsteen po prvních tónech vídeňského koncertu všech třináct tisíc diváků v hrsti, aniž potřeboval vizuální nebo zvukové triky. V drtivém nástupu zazněla i prastará skladba Darkness On The Edge Of Town. Pak kapela zvolnila tempo, Springsteen ztlumil svůj chraptivý srdcerváčský hlas a s ženou Patti dozpívali melodii Mansion On The Hill, stojíce u sebe jako dvě hrdličky. Úvod táhlé písně The River, již kdysi převzal Vladimír Merta, obstaralo Clemonsovo smutné saxofonové sólo i Bittanova klávesová předehra, publikum se přidalo ke zpěvákovi a zpívalo s ním refrény. Píseň Youngstown poskytla prostor Van Zandtovi pro kvílivé sólo, zatímco skladba Murder Incorporated zněla jako metal: všechny nástroje přešly do ofenzivy a rváčsky rozpumpovaný Springsteen "hobloval" kytaru jako zamlada. Ještě než hudba dozněla, nedočkavý zpěvák skočil rovnou do další písně s odpočítáváním "one, two" a strhl s sebou kapelu. To se v řetězci rychlých kousků opakovalo několikrát. E Street Band se občas jakoby stylově propadal do padesátých let k dřevním rock'n'rollovým melodiím nebo zlahodňoval muziku prvky country ro-cku. Dlouhá jízda skupiny, ve které dostala prostor čerstvější píseň The Ghost Of Tom Joad, byla ukočena skladbou Light Of Day.
Avšak Springsteen si jen v zákulisí vyměnil propocenou košili a přiběhl s přídavky. Melodii Hungry Heart zpívala hala zpočátku sama, Boss jen kráčel spokojeně po pódiu a kynul lidem do rytmu. Na ohlasy výbušného hitu Born To Run si nechal v hale rozsvítit, aby viděl, jak všichni skáčou, zatímco dívky v předních řadách mávaly americkou vlajkou. Dalo by se čekat, že kapela spustí Born In The U.S.A., ale tuto "pecku" Bossův tým v přídavcích neměl. A tak se alespoň vystřídali všichni u mikrofonu, aby zazpívali rozlučkovou ukolébavku Land Of Hope And Dreams...
Po vídeňské zastávce pokračuje Sprigsteenovo turné do švýcarského Curychu a francouzského Lyonu.
Také květen a červen stráví Američané na starém kontinentu. Pak, ve Springsteenově rodném New Jersey, odstartují americkou část turné.
