Tehdy natáčel jím zpopularizovaný protestsongWe Shall Overcome pro album, jež mělo být poctou muži, který odstartoval koncem padesátých let celé americké folkové hnutí. Při práci na této skladbě prý propadl kouzlu jeho desek.
Vztah k Seegerovým písním loni dozrál natolik, že se Springsteen rozhodl nejoblíbenější písně z jeho repertoáru natočit. S pomocí své stálé houslistky Soozie Tyrrellové získal ke spolupráci partu málo známých newyorských muzikantů a během pouhých dvou dnů, bez jakýchkoli zvukových zkoušek, s nimi u sebe na chatě rovnou naostro natočil třináct notoricky známých lidových a zlidovělých písní. Muzikanti se prý tísnili v obýváku a pro dechy se našlo místo jen na chodbě.
Originální přístup
Když se špičková hvězda Springsteenova formátu pustí do skladeb, které zná snad každý Američan, znamená to, že našel způsob, jak jim dát originální tvář. Vzal si ze Seegera jeho svobodomyslný přístup k americké lidové hudbě. Nerozlišuje, jestli jde o spirituál, tuláckou píseň, irskou lidovku, popěvek z music hallu nebo pijácký městský folklor. Je to jedna kultura, ať ji dělají černí, nebo bílí.
Zatímco Seeger si všechno upravil pro svou kytaru, Springsteen šel opačným směrem. Jeho soubor je částečně apalačská countryová kapela s houslemi, banjem a kontrabasem, zčásti neworleánská potulná dechovka s tubou a bicími a zčásti lousianské zydeco s akordeonem.
Všechny tyto styly se ve čtrnáctičlenné kapele prolínají najednou, v každé písni zní jazz i country, tak jako tomu bývalo například na začátku šedesátých let u různých pouličních kutálek. Nikdo se nemazlí s přehnanou stylovostí, sází se jen a jen na okamžitý cit.
Páni muzikanti
Skladby obvykle rozjíždí Springsteen s kytarou a housle nebo banjo, ale pak se sóluje podle šéfových pokynů, jako když se v hospodě někde na Sázavě rozjede místní muzikantská parta.
Tohle jsou však páni muzikanti a hrají s takovým nasazením a s tak nevídanou invencí, že při prvním poslechu posluchač omráčeně čeká, jakým muzikantským fórem ho improvizující kapela v příštím okamžiku srazí do křesla.
Pohřební kutálka si báječně rozumí s vesnickou hospodskou kapelou a při zpěvákově nesmírném rockovém nasazení rozdávají kolem sebe obrovskou radost z bezstarostného muzicírování a vzájemného porozumění. A i když jde o folkové písně a folkovou instrumentaci, v pozadí je v každém okamžiku rock'n'roll.
Co si Springsteen vybral ze Seegerova repertoáru? V době, kdy se stále více projevuje odpor k irácké válce, je logické, že začíná být znovu aktuální řada písní, spojených s protestním hnutím a bojem za občanská práva.
Z této kategorie je tu jednak ještě před oběma nahrávacími dny natočenáWe Shall Overcome, jednak gospely Mary Don't You Weep, Jacob's Ladder a Eyes On The Prize. Nechybí ani Shenandoah, kdysi i v Česku oblíbená v provedení The Rangers, a rovněž už zlidovělé písně jako Jesse James nebo John Hardy. Žádnou z nich Springsteenova kutálka neošidí.
Cesty do historie
Výlety rockových muzikantů do americké hudební historie jsou čím dál častější. Loni bylo například za Atlantikem hudební senzací společné album sedmdesátileté countryové hvězdy Loretty Lynnové s členy alternativní postpunkové skupiny White Stripes.
A shodou okolností vychází ve stejný den jako Springsteen i další podobný pokus, společné album kytaristy Marka Knopflera a countryové zpěvačky Emmylou Harrisové. Zdá se, že návrat ke kořenům country, blues a rock'n'rollu, označovaný jako roots music, je formou samočisticího mechanismu, který se spustil v okamžiku, kdy se neví, jak dál.
BRUCE SPRINGSTEEN - Seeger Sessions
CD, 60:34 minut, cena 482 korun.
Hodnocení MF DNES: 
