Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spisovatel Zamarovský pracoval pro StB, skrýval se za jména Belo a Závoj

  14:56aktualizováno  14:56
Spisovatel Vojtěch Zamarovský, autor populárních knih o starověkých dějinách, byl více než 20 let agentem československé Státní bezpečnosti. Podle slovenského deníku Sme to uvádějí spisy v pražských i slovenských archivech. Pro StB pracoval od roku 1962 pod krycím jménem Belo, od roku 1977 se jako Závoj stal agentem rozvědky.

Podle Sme Zamarovský údajně úkoly plnil i v zahraničí, protože často cestoval. "Byl využíván po linii politické rozvědky na problematiku jihovýchodního křídla NATO, na vyhledávací a tipovací činnost a v některých otázkách jako konzultant po linii aktivních a vlivových opatření," citoval deník záznam ve svazku napsaný v listopadu 1989. Zamarovský tak měl podle Martina Slávika z pražského Ústavu pro studium totalitních režimů vyhledávat vhodné lidí na další "rozpracování". Za spolupráci dostával spisovatel i odměny 3000 korun.

z deníku SME

Více informací o spisovateli Zamarovském

List Sme poznamenal, že se rozvědka StB snažila oslabovat NATO v regionu jihovýchodní Evropy například vyvoláváním napětí v řecko-tureckých vztazích.

"Vím, že za ním několikrát přišli, z čehož byl dost vyděšený. Nebylo mu příjemné, že za ním chodili, ale nedokázal je poslat pryč," řekl podle deníku o minulosti svého otce jeho syn Peter Zamarovský.

Spisovatele se zastával i historik Pavel Dvořák. "Byl to skromný, čestný, příjemný a dobrý člověk. Lidé, kteří cestovali, byli vyzýváni ke spolupráci, jinak by se nedostali ven," uvedl.

Zamarovský patřil k nejvýznamnějším spisovatelům literatury faktu v bývalém Československu. Psal především o starověku - antickém Řecku, Římu či starověké Mezopotámii. Pocházel ze Slovenska, velkou část života však prožil v Praze. Jeho knihy vycházely i v zahraničí, k nejznámějším patří tituly Za sedmi divy světa či Řecký zázrak. Spisovatel zemřel v červenci 2006.

Podle Sme Zamarovský v roce 1947 vstoupil do komunistické strany, o pět let později ho z ní však vyloučili. Důvodem mělo být údajně jeho zamlčené působení v době válečného Slovenska, které bylo vazalem nacistického Německa. Po vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944 totiž prý vstoupil do pohotovostních oddílů fašistické Hlinkovy gardy a za Slovenského státu údajně působil i v akademickém klubu tehdejší vládní Hlinkovy slovenské lidové strany.

Deník Sme napsal, že Zamarovského spisy jsou v českém Archivu bezpečnostních složek a ve Slovenském národním archivu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.