"Doufám, že se stane modlitbou míru mezi Izraelem a Palestinou," věřil Steven Spielberg svému politickému thrilleru o honu na palestinské teroristy, kteří na mnichovské olympiádě 1972 zavraždili jedenáct izraelských atletů.
První reakce však smíření nenaznačují. Naopak na režiséra, který díky nasazení Mnichova těsně před koncem roku, byť zatím v omezeném počtu kin, ještě stihne případné nominace na Oscara, padají výtky z obou stran.
Palestinské námitky se čekaly, ale i generální konzul Izraele v Los Angeles Ehud Danoch nazval film "povrchním, domýšlivým, se sporným poselstvím". Podle vlivného židovského spisovatele Jacka Engel- harda už tvůrce Schindlerova seznamu "není přítelem Izraele a pravdy". Jen vdovy po atletech film považují za "velmi věrný", jinak z obou zemí přicházejí výhrady k "historické nepřesnosti".
Proč film budí takové vášně? Slovy "Teď zapomeňte na mír, musíme jim ukázat sílu" v něm Lynn Cohenová coby izraelská premiérka Golda Meirová odstartuje hon agentů Mossadu na vrahy. Trestná výprava však začne o smyslu odplaty pochybovat – v souladu s režisérovou vírou, že násilí plodí zase jen násilí.
Podle kritika listu Variety je Mnichov kontroverzní, nicméně "dobře udělaný film, jehož autoři se nesnaží démonizovat Palestinu ani kohokoli jiného". Už nyní má Mnichov dvě nominace na Zlatý glóbus, pro Spielberga za režii a pro Tonyho Kushnera a Erika Rotha za scénář.
Po Novém roce se snímku dočká Rusko a celé Státy, do Česka dorazí 2. února. Paradoxně nejtěžší bude jeho uvedení koncem ledna v Izraeli – na tamní propagaci si režisér dokonce najal poradce Ariela Šarona.
