Dnes je výstavní aktivita Francouzského institutu daleko skromnější. Španělé mají v Česku při prezentaci své vizuální kultury pozici nepoměrně těžší především proto, že jejich tvorba nikdy nebyla ve zdejším kontextu tak nepominutelně přítomna jako umění francouzské.
Kulturní styky s frankistickým režimem byly škrceny, samotní španělští tvůrci se ocitali v mezinárodní izolaci, doma se potýkali s cenzurou, i když to vše ne v takové míře jako umělci v komunistickém Československu.
Výstava v Cervantesově institutu představuje tři fotografická periodika z časů, kdy tamější fotografická tvorba pro nás byla doslova španělskou vesnicí. Časopis Afal vycházel v letech 1956-1963, časopis Nueva Lente v období 1971-1983, Photovisión vznikl v roce 1981 a existuje dosud, ale expozice se omezuje na ukázky z tvorby, která v něm byla publikována do konce 80. let.
O každém z titulů výstava informuje trojím způsobem: krátkým textem se základní charakteristikou časopisu, rozměrným tablem složeným z reprodukcí vybraných titulních stran a především ukázkami z publikované fotografické tvorby, jichž je celkově sedmasedmdesát.
Autoři jsou zastoupeni vesměs dvěma třemi pracemi. Ty jsou kvalitně nazvětšovány, kurátorský výběr prokazuje cit a vkus - při pochopitelné pestrosti autorských poetik kolekce nepůsobí rozháraně. Ramón Masats, Joan Colom, Miguel Oriola, Marta Sentís, Rafael Navarro… to jsou jen některá ze zastoupených jmen.
Našinci - kromě encyklopedických expertů typu Vladimíra Birguse, a možná ani těm ne - sotva co řeknou. Ale jejich práce jsou vesměs výrazné a kvalitní. Atypické pro svou dobu. To je na výstavě Fotografie a její úloha dobré: ačkoliv se nemusíme orientovat ve španělské kultuře, můžeme si při troše pozornosti všimnout dvojího, souběžného pohybu, který expozice zaznamenává.
Jedním je rozmach výrazových prostředků nastoupený v 70. letech, tedy postupné "zvýtvarňování" fotografického obrazu a problematizování dokumentárních vlastností tohoto média. Druhý pohyb je společenský - lze vycítit, jak španělská periodika mohla začít dýchat (Franco zemřel roku 1975). Zasvěcenější divák si pak může dohledávat paralely s některými tendencemi či rovnou autory české fotografie - v poetice i v námětech.
Výstava je to putovní, na jednu stranu velkorysá, na stranu druhou šetřivá v tom, že popisky jsou výhradně ve španělštině. Zato je divákovi zdarma k dispozici sličná, česky vytištěná šestatřicetistránková brožura s rozšířenou verzí informačních textů, s ukázkami titulních stran i zastoupených prací, avšak výhradně s černobílými reprodukcemi, ač některé některé originály jsou barevné.
Fotografie a její úloha. Tři fotografické časopisy - Afal, Nueva Lente a Photovisión
Kurátorky Ángeles Bejerano a Fernanda Llobet. Instituto Cervantes de Praga, Na rybníčku 536/6, Praha 2. Výstava trvá do 13. července, vstup volný
Hodnocení MF DNES: 60%
