Tak co chceš, věneček, nebo rakvičku? Zbavit se povědomí o slavném filmu Juraje Herze s ikonickým výkonem Rudolfa Hrušínského při zpracování novely Ladislava Fukse je náročné. Přesto se o to v pražském Národním divadle režisér Jan Mikulášek s dramaturgyní Martou Ljubkovou pokusí. „Film má úplně jiné prostředky než divadlo, takže se to bude diametrálně lišit. Nemáme třeba možnost detailu,“ naznačuje Martin Pechlát, který se na scéně Stavovského divadla objeví ve Spalovači mrtvol jako zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl.
„Bude obyčejnější, nikoli taková karikatura jako ve filmu,“ přibližuje Pechlát svou nejspíš největší roli na první scéně. „Co se týče času stráveného na jevišti, pravděpodobně ano. Je to takový jeden velký monolog,“ souhlasí. Tvůrci vlastně obsazením vyslyšeli původní Fuksovo přání. Když se v šedesátých letech řešilo, kdo by měl filmového Spalovače mrtvol ztvárnit, autor chtěl herce typu Josefa Kemra, tedy hubeného a světlejšího. To je díky pozdějšímu výkonu Rudolfa Hrušínského nyní jen těžko představitelné.
„Hrušínský si vybírá jednoznačnou stylizaci úlisného úchylného člověka, neuvěřitelně nás baví ho sledovat. Víme, co v něm spí, a víme, jak to dopadne,“ srovnává filmovou verzi s tou svou Mikulášek, který je spolu s Ljubkovou i autorem dramatizace. „Náš Kopfrkingl je člověk, který působí vlastně docela mile, normálně, obyčejně. Má trochu divné zaměstnání, ale to je všechno. Sledujeme postupný vývoj a rozklad jeho osobnosti,“ vysvětluje Mikulášek, pro kterého to bude vůbec první režie v Národním divadle.
Jeden z nejvýraznějších režisérů své generace zde stejně jako ve svém domovském pražském Divadle Na zábradlí spolupracuje se scénografem Markem Cpinem. „Na začátku jsme si řekli, že kdybychom pracovali s atributy a rekvizitami krematoria, budeme ilustrativní, povrchní,“ vysvětluje, proč odvrhli na první pohled výtvarně nejpřitažlivější části Fuksovy předlohy.
Film se zažere do mysli
„Takže ani hororovost u nás není tak silná. Herzův film je sugestivní. Člověk má pocit, že jiná interpretace neexistuje. Myslím, že to není zdaleka pravda. Román je spíše alegorie, groteskní rovina je v něm dominantní,“ naznačuje režisér.
Odkazy na film si zakázala i představitelka Kopfrkinglovy manželky Marie, pověstné Lakmé: „Je tak emočně a výtvarně výrazný, že se zažere do mysli, takže jsem se na něj znovu raději nedívala,“ říká Pavla Beretová.
Mikulášek se Cpinem tedy místo krematoria děj Spalovače mrtvol zasadili do zcela běžné situace. „Přemýšleli jsme nad reálným prostředím, ve kterém by se mohl s rodinou pohybovat, a napadlo nás nákupní centrum. On rád zásobuje rodinu novými věcmi, snaží se domácnost dokonale vybavit. Kromě toho je to prostředí, odkud je smrt vyháněna,“ naznačuje režisér. V jedné z prvních scén se tak před diváky objeví Kopfrkinglova rodina na cestě ze supermarketu s nákupními taškami v rukou. „Přišlo nám to jako zajímavý kontrast,“ říká tvůrce.
„V poslední fázi zkoušení se ukazuje, že se nám mění žánr. V první části inscenace pracujeme s groteskními prvky, expresivitou a obrazovostí. Postupem času se tam vkrádá drama. Víc, než jsem cítil po přečtení románu, který je odtažitý a chladný,“ dodává režisér.
Ve vícevrstevném Fuksově díle si můžeme vybrat politické či osobní téma. „Je to příběh člověka, který si pomalu plní svůj středostavovský sen. Kdyby nenastala určitá politická konstelace, dožil by jako spokojený milující manžel,“ shrnuje režisér. Vedle Pechláta a Beretové se v rolích dětí objeví Lucie Polišenská a Radúz Mácha. Manžele Reinkeovy hrají Vladimír Javorský a hostující Klára Sedláčková-Oltová. Spalovač mrtvol má premiéru už ve čtvrtek 16. prosince.
