Charizma. Dar shůry. Faktor X. V porotě zasedly i dvě legendy české populární hudby − kapelník Olympiku Petr Janda a skladatel Ondřej Soukup.
Sešli jste se jako porotci v soutěži X Factor. Jak se vám změnil život od chvíle, kdy jste každý nedělní večer v televizi?
Soukup: Lidi na nás čumí jako na jesetery. Všude.
Janda: Jo. Léta jsem se nepodepisoval dětem školou povinným, ale teď už zase. Tuhle jdu v Kostelci nakupovat kolem poledního, zrovna když vypustili školu, a všechny ty děti mě honí, jako bych byl členem Beatles v Hard Day's Night. Utíkal jsem jim, lezlo mi to na nervy.
Soukup: Tohle je magická moc televize: objevíte se v ní, je o vás zájem, ale ten zmizí, jakmile na obrazovce nejste. Vidím to na svých webových stránkách − když jsem byl porotcem SuperStar, vyletěly statistiky návštěv rapidně nahoru, ale když soutěž skončila, do dvou měsíců jsem byl zase na standardních číslech.
Víme, oč šlo v kdysi v SuperStar, ale koho vlastně hledáme teď − v X Factoru?
Soukup: Už to nemusí být ani kdovíjaký zpěvák. Spíš nám jde o osobnost s názorem, nejlíp o autorský typ.
Janda: Tentokrát by měl divák pochopit líp než v SuperStar, o co v naší branži jde. Mám dobrý příklad: existoval zpěvák Bartoň, který měl hlas jako Gott a všichni si říkali, že Gotta zlikviduje, jenže on měl nevýhodu − na pódiu z něj nic nevyzařovalo. Snažil se, ale neměl ten faktor X, vůbec žádné fluidum. Proto byla jeho kariéra krátká, vyhrál Bratislavskou lyru, ale hned spadl dolů... Díky X Factoru snad diváci líp pochopí, co česká hudba potřebuje, protože třeba ten Drda, co vyhrál třetí SuperStar, neměl faktor vůbec žádnej.
Soukup: Taky mi připadá, že v něm nic není.
Janda: Zero! Nikdo z naší generace neměl tak masivní podporu televize, ale většina soutěžících ze SuperStar svoje možnosti promrhala, protože v televizi byli zvyklí, že mají hlasového poradce, výbornou profesionální kapelu a písničku jim někdo vybere − stačí ji jen zazpívat. A pak soutěž skončila, všechno museli zvládat sami, a to bylo nad jejich síly.
Vážně si myslíte, že je nová soutěž větší nadějí pro budoucnost české hudby, než byla SuperStar?
Soukup: Snad jo, ale abychom zase SuperStar úplně nezatracovali − první kolo přece objevilo Anetu, zaplaťpánbůh za ni, pak Sámera, který má charizma, a třeba Tomáš Savka si našel místo v muzikálech, kde mu to jde.
Janda: Jasně, tihle uspěli, ale je otázka, jestli zaplnili díru v populární hubě na deset let dopředu. Asi ne. Všichni si jsou celkem podobní, ale já když hraju poslední dobou na nějakém festivalu, tak mě vždycky překvapí ta pestrost muzikantů − připadám si strašně zkostnatělej!
Soukup: Určitě, žánrový rozptyl je čím dál širší.
Janda: Jenomže v televizních soutěžích ne, ty jsou naopak úzký a obvykle vyprodukujou jediný typ člověka − takového, co na něj maminka může být hrdá. Podle mě by v televizní soutěži tohohle typu neuspěla snad ani Radůza.
Soukup: Možná, že ani ty bys neuspěl.
Janda: Já určitě ne, protože neumím zpívat jiný písničky než svoje. Za celý život jsem nazpíval čtyři sta věcí, z toho jenom dvě jsem nesložil, a kdyby mi řekli, ať zkusím Pramínek vlasů, tak bych to zvoral.
Magazín DNES!
Celý rozhovor se Soukupem
a Jandou čtěte ve čtvrtečním
Magazínu DNES
Jakou chybu udělala Aneta Langerová? Proč uspěl Ivan Mládek v Polsku? Co si porotci myslí o úspěchu Markéty Irglové?
