Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soudruzi sice skomírají, i tak ale zůstávají nebezpeční

  9:59aktualizováno  9:59
Na titulní stránce by snad ani nebylo potřeba uvádět podtitul Světové dějiny komunismu - natolik zakořeněné je slovo soudruzi v konkrétních souvislostech. Oxfordský historik Robert Service je použil jako výmluvný název své knihy.

obálka knihy Soudruzi | foto: Argo

Roberta Service už známe coby autora brilantního životopisu Vladimíra Iljiče Lenina (česky Argo 2002), a není tedy pochyb, že jako autor souhrnných dějin komunismu, přesněji řečeno pokusů o jeho nastolení, patří mezi nejpovolanější.

Vměstnat bezmála stoleté dějiny politického systému, který, jak sám autor upozorňuje, poznamenal ve 20. století země, zahrnující třetinu zemského povrchu, na pouhých cca 400 stran textu, by byl samozřejmě nesmysl. "Kniha přináší historii i analýzu, ale není encyklopedií. Nezkoumal jsem absolutně všechny komunistické ideje, vůdce, strany ani státy. Vybíral jsem si tak, abych udržel popis ucelený."

Analýza - a tím se od podobných především na detailní faktografii založených pracích Soudruzi liší - v Serviceově díle převládá. "Nosnou myšlenkou mé polemiky je, že navzdory veškerým odlišnostem států oddaných myšlence komunismu tu byla v pozadí podobnost v účelu i praxi. Komunismus nebyl jen prosté pozlátko zakrývající odlišné, již dříve existující národní tradice. Adaptoval se na tyto tradice a zároveň je vyplnil svými vlastními imperativy a transformoval ty země, kde se u moci udržel déle než pár let."

Přestože se kniha soustředí v první řadě na Rusko, které je v centru badatelova celoživotního zájmu, pojednává i o dějinách a vývoji komunistických hnutí v dalších zemích a všude hledá a nachází společné rysy komunistických režimů: diktaturu, potlačení osobních svobod, pronásledování církve, všepronikající moc státu, justiční zločiny. Tedy neslavné následky snahy o celosvětovou revoluci, jež měla vést k odstranění tříd a nastolení sociální spravedlnosti.

Historik však dochází k nepříjemným závěrům, jež jsou i důležitým varováním pro jednadvacáté století: komunismus ve své původní formě je sice mrtvý nebo v posledních lokalitách skomírá, avšak chudoba a bezpráví, jež umožnily jeho vzestup, jsou dosud nebezpečně živé a umožňují extremistické využití. "Ideologie a politika mohou mutovat a šířit se jako virus, který se brání veškerým lékařským snahám o jeho zachycení a vyhlazení," uzavírá autor své úvahy.

Ačkoliv knize nechybí nic, co je požadováno od kvalitní odborné práce, tedy především více než padesátistránkový aparát poznámek, pramenů, literatury a map), je znát, že autor Soudruhy psal především tzv. "pro lidi". Jeho text je hutný, informačně i myšlenkově bohatý a přitom velmi čtivý, na některých místech dokonce až "britsky" odlehčený (viz ironické popisky u obrazové přílohy, sestávající z komunistických plakátů a letáků). Pro základní studium tématu tedy ideální.

Robert Service: Soudruzi - Světové dějiny komunismu
vyd. Argo a Academia, 484 stran

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.