Soubor tradičního popu, žádné vycucané retro

Některá hodnocení je třeba brát s obzvláštní relativitou. Jako v případě firmou Black Point vydaného záznamu koncertu skupiny Soubor tradičního popu (STP). Žádné retro na dnes žádané a vycucávané "osmdesátky", nýbrž autentický dokument z českých 80. let!

Koncert v pražském Klubu Na Chmelnici (1. listopadu 1986 na magnetofon AKAI GX 620 nahrál Petr Slezák, letos v říjnu byla nahrávka zpracována).

Kytarista Petr Stanko, bubeník Jaroslav Raušer a basista Jaroslav Sadílek (všichni také zpívali) v letech 1983-1987 skládali a hráli tří- až pětiminutové písničky popového střihu, ale bez toho, aby se jakkoliv institucionálně zapletli s tehdejší oficiální českou pop-music.

Naléhavý projev a dekadentně-melancholické texty STP usvědčovaly povolený pop z ustrašenosti a krotkosti. ("Dneska nevíš, ani kam máš jít, nevíš, kde si sednout. Z okna koukat už tě nebaví, toho hnusu tam máš dost. Myslíš, že to ta noc napraví, necítíš tu bezradnost?" zpívají STP v písni Všechno o.k.)

Naprosto skvělé jsou fotky Gábiny Fárové v bookletu: současná vizualita, přitom souzní s duchem písní. Proč tedy celkově jen "šedesátka" na stupnici? Protože atmosféra a energie koncertů STP jsou prostřednictvím zvukově ploché (byť digitálně "povzbuzené") nahrávky přenosné jen zčásti i pro ty, kteří vystoupení zažili.

A děti těch, kteří kdysi na STP "ujížděli", při poslechu desky možná vůbec nic nechápou: Tohle byl váš svět?! A proč? Odpověď "fotra": Prostě proto. To byla Praha 80. let...

Soubor tradičního popu
CD, 65:29 minut, vydala firma Black Point Music.

,
Témata: Black Point, dokument