Pořadatelé před akcí hovořili o největším hudebním festivalu v Česku a už předprodeje, během kterých si pro lístek s průměrnou cenou něco pod dva tisíce korun přišlo přes pětatřicet tisíc lidí, jim daly za pravdu.
Tvrdá hudba se u nás historicky těší obrovské přízni. A tak už během "pocukávání" několik kilometrů dlouhou šňůrou aut k festivalovému areálu bylo možné vidět, že posádku vozů často tvoří i několik generací hudebních fandů.
Před plotem, za plotem
Program brzy odpoledne odstartovaly domácí kapely Shogun Tokugawa nebo Debustrol a program běhal jako na drátkách. K jediné změně došlo až před samotným vyvrcholením, kdy si pořadí prohodily hvězdy grunge Alice In Chains a kalifornští Slayer, kteří měli hrát před nimi. Bylo to však ku prospěchu věci.
Festival Sonisphere v Milovicích - Metallica
Festival Sonisphere v Milovicích - Anthrax
Neurvalý a temný Slayer připravil půdu pro hvězdy večera mnohem líp než trochu ospalí Alice In Chains s novým zpěvákem Williamem DuVallem. Nadšení před nimi nicméně vyvolal Anthrax, který má v Česku velkou fandovskou základnu, i Megadeth, vedený někdejším zakládajícím členem Metalliky Davem Mustainem.
Na druhém otevřeném pódiu vystoupili například irští Therapy?, kteří předvedli set s více hity než během loňského vystoupení na Rock for People. A zatímco jejich výzva ke sborovému Happy Birthday pro jejich zvukaře působila mile, věnování skladby Die Like A Motherfucker těžařské korporaci BP (vzhledem k faktu, kolik aut zaplnilo letiště před areálem), vyvolávalo spíš úsměv. Velké ovace tu však sklidili hlavně američtí Rise Against.
Koncertní stan se třetím a posledním pódiem uvedl například Wohnout a Krucipüsk. Krátce po půl jedenácté však obě vedlejší pódia utichla a všichni se přesunuli na koncert nejočekávanější.
Dvacet minut po jedenácté, po sekvenci ze spaghetti westernu Dobrý, zlý a ošklivý, puštěné do postranních obrazovek, přišla Metallica na pódium. Jako jediná měla privilegium využít i obřího projekčního plátna za sebou. A svůj koncert odstartovala čtvrt století starou klasikou Creeping Death.
Následovaly historické kousky For Whom To Bell Tolls, Master Of Puppets nebo balada Nothing Else Matters, vše prokládané novějšími skladbami, včetně ukázek z poslední desky Death Magnetic.
Kromě lidí v areálu, kterých bylo podle pořadatelů skoro čtyřicet tisíc, jejich koncertu přihlížely i zhruba další dvě tisícovky fandů, postávajících na letištní ploše za plotem. A vzhledem k faktu, že pořadatelé museli kvůli větru sundat plátěné krytí plotu, měli tihle "festivaloví piráti" téměř tak dobrý výhled jako lidé uvnitř.
Žánrovým festivalům se daří
První Sonisphere neprovázely žádné výrazné zmatky ani karamboly. Zvuk byl velmi slušný (ačkoliv během Metalliky si na něj někteří lidé u pódia stěžovali), zajištění akce bylo rovněž adekvátní.
Metal ová akce v Milovicích mnohé fanoušky zmohla.
Snad jen sami metaloví fanoušci, kteří už od odpoledních hodin zhusta opilecky pospávali s tváří v hlíně, působili trochu "neorganizovaně". Stejně jako jejich neochota využívat mobilních toalet. A tak si ulevovali prakticky všude kolem plotů, čímž vytvářeli rozlehlé laguny.
Přesto se potvrdilo, že žánrovým festivalům doba přeje. Pokud pořadatel nenabídne jen jedno či dvě jména, která potěší fanouška hudebního stylu, ale postaví na nich rovnou celý program (podobně jako v případě Hip Hop Kempu), má přízeň publika zajištěnou. Krize nekrize. Zvlášť pokud se jedná o tak masový žánr, jako je heavy metal.
Hodnocení MF DNES: 80 %
