Karlovarský festival tradičně vedle nových snímků a premiér nezapomíná ani na filmovou klasiku. Diváci si letos mohou užít retrospektivu italského režiséra Elia Petriho a dále například zrestaurovanou verzi Friedkinovy Mzdy strachu (rozhovor zde) či Tarkovského filmu Solaris.
Rozsáhlé vědecko-fantastické dílo na motivy knihy spisovatele Stanisława Lema vzniklo v roce 1972. Andrej Tarkovskij k jeho natočení dostal povolení přímo od sovětského vedení, které chtělo natočit protiváhu Kubrickova opusu 2001: Vesmírná odysea.
Nekompromisní Tarkovskij však film natočil po svém a ač sklízel festivalová uznání, oficiální pochvaly se mu nedostalo. S výsledkem nebyl spokojen ani sám Lem, snímek se však zařadil mezi filmovou klasiku. Diváky dodnes uchvacuje pojetím času a lidského podvědomí.
"Celý festival jsem se těšil na tenhle moment, až zhlédnu restaurovanou kopii," řekl v pátek dopoledne ve Velkém sále Thermalu všestranný umělec Vladimír 518, který přišel film uvést. "Pro mě osobně je to opravdu velmi kultovní a milovaný film. Je to filmový rituál," vyznal se.
"Solaris ukazuje, jak skvěle se dá pracovat s časem. Setkává se zde barokní hudba s mezihvězdnými lety, průjezdem Tokia a mnoha futuristickými prvky. Čas je jedním z témat filmu," poukázal před ne zcela zaplněným sálem.
Film byl znovu uveden k výročí devadesáti let Mosfilmu, tedy největšího a nejproduktivnějšího ruského a sovětského filmového studia. To v rámci SSSR vyprodukovalo více než tři tisíce filmů. Vedle Tarkovského zde tvořili Sergej Ejzenštejn, Sergej Bondarčuk či Nikita Michalkov.
Solaris doprovází unikátní a progresivní hudba Eduarda Nikolajeviče Artěmjeva. "Do filmu je i dobře začleněna hudba Johana Sebastiana Bacha," upozornil Vladimír 518.
"Kdo by rád studoval Tarkovského dál, doporučuji knihu Krása je symbolem pravdy," dodal.